Premiér Petr Nečas (ODS) si odvoláním Jiřího Pospíšila (ODS) u veřejnosti nepomohl. Ten krok bije do očí svou nepopularitou. Což u politika překvapuje. Není jasné, proč to udělal. Jasné ale je, že to učinil bleskově, ve chvíli, kdy odstřelení Pospíšila nikdo nečekal. A taky ve chvíli, kdy žalobkyně Lenka Bradáčová, jež měla být jmenována vrchní žalobkyní, což se leckomu v ODS nelíbí, byla na dovolené.
Jeden můj známý, byznysmen, mi už delší dobu říká: "Nečas je kmotr kmotrů." Myslí tím to, že předseda ODS se prý velmi rychle naučil využívat podpory kmotrů, kteří ovládají část ODS. Oni mu poskytují hlasy při stranické volbě, de facto ho drží u moci, a on jim poskytuje to, co chtějí - přístup k zakázkám. Je tedy Nečas kmotr kmotrů? Je on capo di tutti capi, boss bossů? Styk s těmito šikovnými podnikateli a lobbisty mu má, opět podle vyjádření více českých byznysmenů i politiků, zajišťovat jeho šéfka kabinetu, která vystudovala vysokou školu a spolužáci ji uviděli, až když se předávaly diplomy (viz Reflex).
Jisté je, že vést ODS znamená dělat kompromisy s kmotry. Ta strana je jimi do hloubky ovlivňována. Věděl to Topolánek, ví to i Nečas. Nakolik je s nimi namočen, to ví pár lidí z BIS, ví to Jana Nagyová a pak sami kmotři.
Doba se mění, něco se dalo do pohybu. Symbolem je zatčení Davida Ratha - podstatné je, že jeho půlroční sledování "nevyteklo". To je zřejmě to, co kmotry děsí. Jsou zvyklí, že nad nimi část politiků a část justice (i část policie) drží stráž. Když se něco děje, dostanou echo.
Vzpomeňme na případ Libora Michálka. Oznámil, že se chystá tunel ve Státním fondu životního prostředí. V tom tunelu měl jet poradce ministra a zřejmě i ministr (Pavel Drobil, ODS). Michálek to sdělil úřadu premiéra. Odtud šla ta hláška nikoli policii nebo státnímu zastupitelství, ale Drobilovi. Modelový příklad. Jindy se zametá jinak. Třeba tak, že žalobce nařídí případ odložit. Nebo se jím nezabývat. Nebo dělá potíže. Nebo policajt dá za peníze echo: Hele, bacha, jdou po tobě.
Jmenování Pavla Zemana nejvyšším žalobcem tuto prásk-praxi, zametačskou praxi, začalo měnit. Tým Bradáčové, který pracoval na Rathovi, měl heslo "důvěra". Nic nevynášel. To je pro kmotry a politiky s nimi spojené smrtící.
Nečas prý nevěděl, že Bradáčová má být jmenována místo zametače Rampuly. Zvláštní. Je premiér. Já nejsem premiér, a věděl jsem, že se to chystá. Nečas byl na tiskovce, kde hlásil popravu Pospíšila, strašně nervózní. Jistě měl důvod.
Je zajímavé, jak mu tentokrát bleskově vyhověl prezident. Václav Klaus má stejný zájem jako Nečas: ve vládě, za kterou je jako hlava země odpovědný, nepotřebuje ministra, který chce čistit justici. Který nechce Rampulu, Grygárka a další.
Nečas mimo jiné k odvolání Pospíšila řekl: "To, co je rozhodující v boji proti korupci, nejsou mediální mýty a hromada mediálních plků. Jsou to konkrétní výsledky, které se dostavují. A já jsem přesvědčen, že z tohoto pohledu je to pozitivní zpráva pro českou veřejnost."
O korupci u nás plkají politici. Jak s ní zatočí. Média obvykle informují o zakázkách, které byly zkorumpovány, ale všecko jede dál. Jako plky vypadalo Nečasovo neuvěřitelné zdůvodnění, proč Pospíšila odvolal.
A ještě nějaká "pozitivní zpráva pro českou veřejnost" od Nečase? Třeba ta, že Martin Roman zůstává, přes všechna podezření, šéfem dozorčí rady ČEZ. Nečas to prý prosadil.
Je Nečas kmotr kmotrů? Jistě to nevíme. Ale odvolání Pospíšila kmotry nadchlo. Tleskají premiérovi. Občané, občanské organizace, slušní policajti a slušní státní zástupci nikoliv. V tomto smyslu neprohrál vyhozený Pospíšil, ale kmotry těšící Nečas.
