Obama mezi nadějí a extremisty

Nic jiného než potlesk nikdo ani nepředpokládal. Dlouhé ovace po dlouho očekávaném projevu amerického prezidenta Baracka Obamy na Káhirské univerzitě.

Obama citoval bibli, korán i tóru, mluvil o spravedlnosti, pokroku, toleranci a lidské důstojnosti. Probral izraelsko-palestinský konflikt, jaderné ambice Íránu. Pečlivě vybrané hosty upozornil, že Spojené státy jsou postavené na ideálu rovnosti lidí a nebojují proti islámu, ale proti teroristům.

Kouzlu jeho řeči určitě podlehli mnozí z miliardy muslimů, jimž byla určena. Zcela jistě jí naopak nepodlehli extremisté na všech stranách, kteří o usmíření nestojí: na rovnost svornost, bratrství kašlou stejně zvysoka jako na lidskou důstojnost.

ČTĚTE TAKÉ: Obama slibuje islámskému světu nový věk

Na Obamův projev odpověděl už několik hodin předtím, než jej americký prezident stačil přednést, nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Saíd Alí Chameneí. Nenávist v regionu vůči Američanům zůstává hluboká a překrásná a sladká slova to nezmění, pravil. Chameneí očekává činy, ale nezdá se, že by ho mohlo uspokojit, kdyby se Američané stáhli rychle z Iráku i Afghánistánu. Museli by nejspíš zmizet ze zemského povrchu.

Hlavní otázkou zůstává, zda Obamův káhirský projev může dosáhnout toho hlavního, totiž aby se umírnění muslimové rozhodli izolovat extremisty ze svých komunit.

Odpověď není nasnadě. V tom případě určitě nebude od věci, když tajné služby budou dál dělat to, co mají, jen o něco lépe než před 11. zářím 2001. Obamova řeč to naštěstí nevylučuje, naopak potvrzuje.

Foto: Reuters