V Brně začal volební kongres ODS. Pohřební kongres. Bývalý předseda občanskodemokratických poslanců Petr Tluchoř řekl: "Bojím se, že strana skončí." Karel Schwarzenberg, šéf topky, zatím stále ještě doufá, že se "strana nebude rozpadávat". Mirek Topolánek, expředseda modré strany, přirovnal ODS k Titaniku. Taky pravil: "ODS nemá voliče, ODS je malá strana, strana na vymření! Budíček!" A (od novinářů pečlivě oddělené) delegáty v Brně asi dost vyděsil, když jim oznámil: "ODS se řítí k hraně volitelnosti."
Živě, nenečasovsky zněl projev Petra Nečase. Smutné je, že lidé jako on se přinutí k dobrému výkonu jedině tehdy, když jde o ně, když jim jde o flek, o post předsedy. Vezměte jed, že takhle nabuzeně, excitovaně, ba skoro (jak antinečasovské) vášnivě premiér nikdy na tiskovce nebo v televizi o žádné své reformě nebo třeba o odvolání ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila nemluvil.
Jeho řeč zabrala padesát minut, pětinu zabralo to, co by katolíci nazvali "vyznání vin". Nečas přiznával své chyby, dokonce oznámil, že není dokonalý. "Volby dopadly velmi špatně, nemáme se na co vymlouvat. Nehledejme viníka nikde jinde než sami v sobě." (Dokonce prý nemají delegáti hledat vinu ani u médií, to je co říct, ta mohou přece za všechno.) "Přijímal jsem reformy příliš technokraticky..." O ódéesácích: "Nahoru musí jít důvěryhodní lidé a nedůvěryhodní musí jít na okraj." Znělo to krásně. Zvlášť když si do vlády za ministry vybral několik lidí spojených s kmotry. O modrých carech ví: "Naše značka je prostě poškozena. Korupce, kmotři, vláda peněz a nezájem o osudy občanů. Působíme jako chladná strana, které jde sice o principy, ale nedokáže se k lidem více přiblížit." Samo sebou se obul i do "rebelů", kteří ho chtějí odstavit; rozhádanost pravici škodí.
Nakonec Nečas opařeným delegátům, kteří mu občas vlažně zatleskali, nabídl jakous takous naději. Prý jim voliči dali lekci, ale zatím neodcházejí, 86 procent z nich prý chtělo dát straně jen výstrahu: "My jsme je jen otrávili, my je ztrácíme, ale ještě jsme je neztratili..."
Kandidovat na předsedu bude a doufá, že volbu vyhraje. Pak to všecko napraví.
Mirek Topolánek mluvil ostře, útočně. Může si to jako řadový člen dovolit. Posmíval se strachu Nečase z protikandidátů, kteří by se mohli objevit až na kongresu; podle premiéra by takové jednání bylo na hranici puče. Topolánek pravil s despektem: "To snad, Petře, nemáš úplně zapotřebí."
Nevynechal otce zakladatele, Václava Klause. Popsal, jak z Hradu vytvořil mocenské centrum, a řekl, že kdyby ODS byla jednotná, nemusela by se ho bát. Zjevně si nemyslí, že by se chtěl prezident do rozklížené ODS vrátit: "Nebude si přece kupovat lístek na Titanik."
Topolánkův recept? Omezit moc regionů a posílit centrum ODS. Sestavit krizový štáb, který má stranu dovést k novému kongresu po hradní volbě. Na něm by měli být do vedení puštěni noví, kvalitní členové. Ti budou diskutovat s veřejností. Svému návodu proti modré krizi dává expředseda minimální naději, pravděpodobnost, že by ho ODS na kongresu přijala, je prý deset procent.
Topolánek připomíná Miloše Zemana. Ten po odchodu z čela ČSSD taky začal radit, že je nutné, aby se strana měnila odspodu a byla prostupnější. Holt po opuštění špičkového postu je to najednou všechno jasné.
Topolánek byl lepší než Nečas. Premiér vypadal, že hraje divadlo. A bylo jasné, že bojuje především za sebe. Nenavrhl nic zásadního. Protože po tak drtivě prohraných volbách se dá udělat jediná zásadní věc: odstoupit. Nečas odstoupit nehodlá ani náhodou. Bije se za sebe.
V pátek se mluvilo o tom, že kongres před veřejností uzavře politickou debatu. Delegáti to nakonec neudělali. Nějaký ten pud sebezáchovy zřejmě ještě mají.
Od startu kongresu je ale zjevné, že ODS nemá koho nabídnout. Nemá nikoho přesvědčivého. Topolánek pochválil dva: exministra zemědělství Ivana Fuksu ("rebel") a ministra průmyslu Martina Kubu. Jeho spojení s jihočeským kmotrem přezdívaným "kníže z Hluboké" je sice dlouho známo, ale nedivme se: Topolánek je po odchodu z čela ODS předsedou dozorčí rady elektrárny Opatovice. A té se ministr průmyslu velmi hodí.
