Vypadalo to jako velmi snadná akce. Situace byla přehledná, vlastně dlouho dopředu jasná. Několik proarabských a humanitárních organizací včetně jedné turecké vyhraněně islamistické se rozhodlo dopravit do Gazy stavební a zdravotnický materiál.
Deset tisíc tun nákladu na šesti lodích a k tomu téměř sedm set lidí doprovodu. Na palubě novináři, jedna severoirská nositelka Nobelovy ceny míru, dvě poslankyně bundestagu z neokomunistické strany "Levice". Svět musí vidět, jak Gaza trpí.
Třetím rokem ovládá jeden a půl milionů palestinských Arabů radikálně protiizraelská strana Hamas. Hnutí, které je v podstatě odnoží egyptského Muslimského bratrstva, se zmocnilo nadvlády nad Gazou převratem, když postřílelo představitele konkurenčního palestinského hnutí Fatah.
Hamas není přijatelný pro Izrael ani pro Egypt. Takže třetím rokem drží oblast Gazy oba státy v blokádě a izraelská strana je v tom důslednější. Jenže důslednost bývá někdy ošemetná, poněvadž se s ní dá kalkulovat; a to se naplnilo v pondělí nad ránem v mezinárodních vodách před Gazou.
Aktéři "mírové flotily" byli varováni, že se blíží do izraelských pobřežních vod a že vláda nedovolí konvoji náklad vyložit: ať ho vyloží v Ašdodu ležícím mimo území pod arabskou samosprávu.
Flotila neuposlechla a pak se stalo něco, co překvapilo úplně všechny. I ty, kteří akci naplánovali jako poklidnou demonstraci za zrušení blokády. Při výsadku zásahové jednotky izraelského námořnictva se střílelo, pasažéři se bránili a devět jich, většinou Turků, zemřelo.
ČTĚTE TAKÉ: Izrael urychluje deportaci aktivistů z lodí pro Gazu
Poprask byl náramný. Útok v mezinárodních vodách na neozbrojené pasažery, to je materiál. Hamas se raduje z velkého úspěchu, nic lepšího se pro jeho záměry nemohlo přihodit. Turecká vláda odvolala velvyslance z Tel Avivu, premiér Erdoğan přerušil návštěvu Chile, zrušil společné manévry s Izraelem i fotbal dorosteneckých jedenáctek a mluvil o nenapravitelné škodě ve vztazích s Izraelem. Premiér Benjamin Netanjahu, který byl v okamžiku události v Ottawě, odřekl schůzku s prezidentem Obamou, s kterým si vůbec nerozumí a teď to bude jenom horší.
Izraelská vláda vlezla do pasti, o níž dobře věděla. Byla netrpělivá a vojáci zabíjeli v mezinárodních vodách. Izraelcům případ "mírové flotily" připomíná událost z vlastních dějin předcházejících vzniku jejich státu v Palestině.
ČTĚTE TAKÉ: Izrael propustí zajaté aktivisty z "lodí pro Gazu"
Rada bezpečnosti chce vyšetřit izraelský zásah
Po druhé světové válce byla Palestina stále britským mandátních územím a pro imigraci měla přísné kvóty. Příliv evropských Židů znesnadňoval Britům správu země, neboť proti nim brojili Arabové. Sionistické organizace pašovaly Židy do země všemi prostředky.
Ve Spojených státech koupily dopravní loď, přejmenovaly ji na Exodus 1947, zavěsily na ni honduraskou vlajku a ve Francii naložily 4500 židovských uprchlíků, z velké části lidí, kteří přežili nacistický holokaust. Po celou dobu plavby byla loď sledována britským námořnictvem a před pobřežím Palestiny ji vojáci obsadili. Přišlo na střelbu, dva pasažéři a jeden muž posádky zahynuli.
Britové nepovolili Židům vstup do Palestiny a dopravili je zpět do Evropy. Když je odmítli Francouzi - do Hamburku, který ležel v britské okupační zóně: vrátili je do země, z níž prchali (ale Němci střeženi nebyli, zastoupili je Angličané...). Několik měsíců na to, v květnu 1948 vznikl Izrael a situace imigrantů se zcela změnila.
Případ vzbudil tehdy velkou pozornost. Utrpení lidí, kteří už nechtěli mít s Evropou nic společného a drželi hladovku, bylo projednáváno jednou z komisí Spojených národů. Příběh lodi Exodus 1947, který byl i zfilmován, přispěl k rychlejšímu vzniku Izraele.
Britové tehdy vlezli do pasti, z níž nebylo úniku. Teď trčí v podobném nepohodlí Izraelci blokující Gazu.
Foto: ČTK
