Postvikingové na kolenou a Rusové s nimi

Islandská vláda požádala minulé úterý Moskvu o půjčku čtyř miliard eur, jimiž by konsolidovala státní finance. Ostrov má tři sta tisíc obyvatel, to dělá dalších třináct tisíc eur dluhu na hlavu; k tomu přehřátá ekonomika s hrubým domácím produktem Prahy 4 a s bankami, které podnikaly po celém světě. Teď se na ně sesypaly hrůzy finanční krize a stát, který si před třemi desetiletími dokázal uhájit pozice proti evropským velmocím v tresčích válkách, hlásí bankrot.

"Premiéroprezident" Putin přikývl a Island, kde ani armádu nemají, je prvním státem NATO, který požádal o záchranu před rozvratem Rusy spíše než své západní spojence. Není divu: proteklo tudy kdysi hodně ruských "privatizačních" peněz...

Vladimír Putin však nemá na krku jen podivné rybolovné ostrovany, kteří se v posledním desetiletí vydávali div ne za jeden z investičních zázraků planety. Jde mu o mnohem více miliard z ruského pokladu.

Po státním přebytku ve výši asi 560 miliard dolarů pošilhává i domácí "těžká čtyřka", největší ropné a plynařské firmy Gazprom, Lukoil, Rosněfť a TNK-BP. Že prý potřebují založit, aby byly schopné splácet zahraniční úvěry. Vzhledem k tomu, že ruská vláda pro záchranu bankovnictví už slíbila vynaložit čtyřicet miliard dolarů, fondy ušetřené Putinem se tenčí.

Kolik miliard asi bude stát ochrana těžařských firem, jediného velkého bohatství matičky Rusi? A zůstane pak matička ještě bohatá? Nezchudne kvůli Islandu?

ČTĚTE TAKÉ: Island znárodnil největší banku v zemi: Kaupthing

Foto: Reuters