Za pár desítek hodin jdeme volit své europoslance. Nejednomu z nás, kteří jsme volební lístky předem neroztrhali, je teď každá rada drahá.
Evropská unie je naštěstí bohulibá organizace, která dobré rady rozdává na potkání, zdarma - a často i mimoděk. Třeba takové úterní zasedání ministrů zemědělství a rybolovu zemí EU v Brně, to je hned celý soubor rad a ponaučení ve zlaté ořízce.
Obecně je zemědělská politika EU něčím, z čeho musí naskakovat kopřivka každému, kdo si dobrovolně nedal klapky na oči a nestal se eurohujerem. Totálně nesmyslný a nespravedlivý systém, který ročně spolkne skoro polovinu unijního rozpočtu, si v dřevních dobách vydupala Francie (výměnou za to, že německý průmysl získal přístup na její trh) a trvá na něm asi stejně, jako že europarlament má kromě Bruselu sídlo i ve Štrasburku.
ČTĚTE TAKÉ: Zemědělci požadují lepší podmínky ve výrobě mléka
V praxi tento francouzsky vypečený systém funguje tak, že třeba řecký farmář dostává z Bruselu ročně 600 eur na hektar orné půdy, zatímco lotyšský zemědělec jen 100 eur.
Národní vlády mohou dotace pro své zemědělce dorovnat na francouzskou úroveň. Ale jednak není jasné, proč to mají dělat ze svého, když to Francouzi dávají ze společného. A jednak na to v současné době ekonomické krize nejsou v národních rozpočtech peníze.
Pomiňme teď logickou otázku, proč má řecký, lotyšský či český zemědělec vůbec něco dostávat z mých daní, aby se měl lépe (to už bychom mohli být označeni za euroanarchisty!). Soustřeďme se pro tuto chvíli na to, proč jako členové téhož rovnoprávného společenství nedostávají všichni stejně, aby ve volné soutěži nebyl ten s menšími dotacemi předem odepsán.
Odpověď zní - protože to tak chce Francie - a odmítá ustoupit. I v Brně na toto téma zaznělo mnoho přesvědčivých argumentů. A výsledek? Eurokomisařka pro zemědělství Mariann Fischerová-Boelová konstatovala, že "by bylo obtížné najít zemi, která není připravena k této diskusi". Ano, to platí už od roku 1962, odkdy se tyto debaty vedou...
"Evropská unie není ráj, ale k peklu má hodně daleko," řekl v roce 2004 tehdejší eurokomisař pro zemědělství Franz Fischler, když se nově vstupující země zlobily kvůli systému "rovní a rovnější".
Ano, peklo to není, ale bez rohů, kopyta a ocasu si český poslanec v bruselsko-štrasburském parlamentu bude nutně připadat jako lotyšský rolník ve francouzské brázdě.
Foto: archiv Týdne, Robert Sedmík
