Bratislavská tragédie
Samopal a šílenec

Co se stalo v Bratislavě, je peklo. Střelec, který pálil ze samopalu, zabil sedm lidí, poranil dvacet dalších, nakonec sprovodil ze světa i sebe sama. Proč to udělal? Nejasné. Vybil celou romskou rodinu, ale neví se, jestli se zbláznil, nebo byl rasista, případně se mstil (spekuluje se o tom, že členové vyvražděné rodiny mohli prodávat jeho dětem drogy).

Peklo je to proto, že se to může odehrát v podstatě kdykoliv a kdekoliv. Podle jedné sociální teorie příklady táhnou: pravděpodobnost, že takový masakr někdo zopakuje, není ani zdaleka nulová. Existuje proti takovým útokům obrana? Neexistuje. Riziko se ale dá do jisté míry snižovat. Třeba tím, že lidé nebudou smět vlastnit zbraně. Jenže takové omezení zase koliduje s pojetím svobody. Proč by svobodný občan, který projde psychotesty a má čistý trestní rejstřík, nesměl vlastnit zbraň?

Dobrá prevence je, když policie funguje. (To se týká varianty, že se muž mstil. Pokud by byla pravda, že vybitá rodina prodávala drogy jeho dětem, pak je malér, že to policie nechala být. Není pochyb, že se na ni v takovém případě střelec předem obrátil...)

Chyba je, že u nás i na Slovensku můžete vlastnit i vysoce nebezpečné, "zakázané" zbraně: samopaly, útočné pušky, kulomety nebo odpalovací zařízení. Takových zbraní je mezi českými občany zhruba "jen" okolo 1300 (k jejich držení musí dát výjimku policie). Pořád ale není jasné, nač vlastnit funkční samopal; na sebeobranu to zřejmě nebude. Riziko takové hromadné popravy by se o něco snížilo, kdyby útočné pušky byly úplně zakázány.

Jasné je, že podsvětí si je opatří stejně. Ale, upřímně řečeno, zločinci nepálí na náhodné chodce a nevyvražďují sousedy. Takže odtud, paradoxně, katastrofa obdobná té slovenské, nehrozí.

Rozumné, zdá se, by tedy bylo útočné pušky zakázat. Směla by je mít jen armáda a policie.

Rozumné je si čestně připustit, že před šílenci nás nikdo neochrání. Žádný zákon, žádná policie.