Centrální bankéři stále více připomínají děti, které si šly hrát se sirkami do stohu. Až ho zapálí, budou volat "hoří".
Jeden člověk z České národní banky za druhým spěchají světu sdělit, že se v Česku vytvořila hypoteční bublina. Že prý ceny nemovitostí neúměrně rostou a že je potřeba poptávku po nich brzdit, protože příjmy obyvatelstva za tímto růstem výrazně zaostávají.
Shrňme si nejprve několik faktů. Podle dat Českého statistického úřadu průměrné ceny bytů od roku 2010 vzrostly o 24 procent. Nebudeme-li do toho počítat Prahu, pak je to jen 8,3 procenta. Naopak v samotné Praze byty podražily za posledních sedm let o 40 procent. Takže pokud může být řeč o nějaké bublině, týká se to pouze hlavního města.
A nyní k příjmům. Češi na konci letošního prvního čtvrtletí vydělávali v průměru o pětinu více než před sedmi lety. Za vývojem cen nemovitostí tedy příjmy zaostaly jen o čtyři procentní body. V Praze se za sedm let příjmy zvýšily jen o dvanáct procent, což je další potvrzení toho, že potenciální bublina bobtná výlučně zde.
Poslední mediální výstupy centrálních bankéřů se tak v kontrastu s fakty zdají být nelogické. Tím spíš, že to byli právě oni, kdo k vytvoření domnělé bubliny přispěli a přispívají. Jak známo, bankovní rada vyhlašuje základní úrokové sazby, od nichž se pak odvíjejí další úroky v celé ekonomice. Sazby u hypotečních úvěrů nevyjímaje. Repo sazba je prakticky na nule už od listopadu 2012. Sazby u hypoték sice začaly klesat již dříve, ale uvolněná politika ČNB zlevňování úvěrů přinejmenším hraje do karet. Takže vlastně dnes nemáme absolutně přehled o tom, která úroková míra je ta "správná", ta, která je pro ekonomiku přirozená a hospodářský vývoj neohrožující.
Pravý důvod bití centrálních bankéřů na poplach tkví v něčem jiném. V poslanecké sněmovně probíhá boj o novelu zákona o ČNB, kterou si ČNB napsala sama a do legislativního procesu ji poslala skrze ministerstvo financí. Pokud projde, získá bankovní rada řadu nových pravomocí, včetně silných nástrojů pro regulaci hypotečního trhu. Doposud sice Česká národní banka vydává doporučení pro výši LTV, ale z jejich nerespektování nevyplývá prakticky nic. Kdežto porušení zákona, to už by bylo jiné kafe.
Jelikož je osud novely nejistý, vsadili lidé kolem Jiřího Rusnoka na kartu strachu. "Pokud si domácnosti berou stále vyšší úvěry a větší část měsíčních příjmů jde na splátky, stane se z toho sociální problém," varuje například viceguvernér Tomšík. Abyste tomu rozuměli - jestliže poslanci nedají České národní bance větší pravomoci, nastanou nepokoje. ČNB se jen snaží odvést pozornost od své politiky, která je v rozporu s jejím základním posláním: zabraňovat vzniku hospodářských cyklů. Ale i jejich záměrné vytváření může být jistým druhem politiky.
