Očima Vladimíra Baráka
Školství pod taktovkou tajných služeb? Zásadní chyba ministra školství

Bezpečnostní informační služba (BIS) ve výroční zprávě vydané v prosinci loňského roku uvedla, že moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto jejich sovětskou verzí. Nejde jen o dějepis, proruským panslovanstvím je prý do jisté míry zasažena i výuka českého jazyka a zvláštní pozornost u agentů vzbudil akcent češtinářů na význam národních buditelů.

Aktivita zpravodajské služby v oblasti školství si vysloužila nechápavé pohledy učitelů i expertů na vzdělávání. A co ministr školství Robert Plaga (ANO)? Místo toho, aby mocenské choutky agentů rázně utnul, dorazil do sídla BIS na kobereček.

"Schůzka s ředitelem BIS jenom potvrdila, že v této době hybridních hrozeb je víc než kdy jindy potřeba věnovat pozornost vytvoření dostatečného prostoru pro vyváženou výuku moderních dějin," uvedl zpacifikovaný ministr. Pro zásah agentů nebyla lepší chvíle, ministerstvo totiž v současnosti připravuje revizi rámcových vzdělávacích plánů, někdejších osnov.

Není třeba si něco namlouvat: zpravodajské služby všude ve světě zkoušejí, jak daleko mohou zajít. Čím více moci a vlivu si vyslouží, tím oslabenější je volená reprezentace státu. Politici si to uvědomují. I proto zpravodajce berou jako zdroje informací, i k nim ale přistupují velmi obezřetně. Ministr pomyslně klečící před šéfem BIS s ušima nastraženýma, očima navrch hlavy a po schůzce recitující slova zpravodajců, to je ale naprostá premiéra. Kdo čekal, že učitelé najdou u svého reprezentanta zastání, musí být v šoku. Co měl Plaga jednoznačně říct?

"Požádal jsem agenty, aby vzdělávání a školství řešila ta instituce, která problematice rozumí a je od toho i státem financována: ministerstvo školství." To ale nezaznělo.

Vzpomínám na silné ministry: Petra Fialu, Marcela Chládka, Kateřinu Valachovou... O jejich práci si můžete myslet cokoli. Rozhodně by však neklekli.