Megažhavé téma - Senát jedná o církevních restitucích, přesně řečeno projednává "zákon o nápravě některých majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době nesvobody a o narovnání vztahu mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi". Dnes k senátorům promluvila nenápadná, takřka neviditelná ministryně kultury z hnutí Starostů a nezávislých Alena Hanáková. Je otázka, jestli církevním restitucím pomohla či uškodila.
Hanáková totiž zákonodárcům horní komory sdělila, že stát dnes (a tedy i celá desetiletí od jeho zabavení) na majetku, který by měl být vrácen především katolické církvi, docela slušně vydělává. Ročně z něj má podle ministryně 3 miliardy korun. Z této částky dává na platy duchovních 1,4 miliardy korun za rok, to znamená, že mu ještě 1,6 miliardy zbývá. Když výpočet rozšíříme na dobu po pádu bolševika, spočítáme 1,6 miliardy krát 21,5 roku a jsme na 34,4 miliardy korun.
Na tu sumu se dá nahlížet různě - buď tak, že o ni stát v budoucích letech přijde, nebo taky tak, že tyto peníze církve vůbec nenárokují. Jasné je, že většina senátorů bude lkát nad ztrátou, kterou rozpočet utrpí - nikdo z nich rozhodně nepočítá s tím, že (pokud zákon neprojde a současná praxe se nezmění) by se knězům měly bídné platy zvyšovat.
Hanáková taky dodala informaci, která má tendenci zapadnout, ač je mimořádně důležitá: po předloňském výroku Ústavního soudu je zřejmé, že když církevní restituce parlamentem neprojdou, církve se obrátí na soudy a majetků se s pravděpodobností hraničící s jistotou domohou tam.
Pravdou je, že důsledky soudních sporů mezi katolickými řády a dalšími církevními subjekty a státem by byly zlé jak pro obce (zablokované majetky by zůstaly další roky nepoužitelné), tak pro církve. Již dnes se proti nim obrací zloba většiny, jsou divoce, upřímně nenáviděné. Pokud by se soudily, nenávist by ještě vzrostla.
Věci jsou moc rozjeté, zastydlý, 22 let starý spor nemá dobré řešení. Církve jsou viděny jako hamižné, sociální demokraté je dokonce prezentují jako zloděje (viz plakát se zlodějským pytlem a "darem" 134 miliard korun). ČSSD zpochybňuje i to, jaké majetky mají být vraceny či vyplaceny - prý jde o prolomení hranice 25. února 1948. Nový zákon o nápravě křivd podle ministryně kultury Hanákové totiž ruší revizi prvorepublikové pozemkové reformy, která sice byla schválena v roce 1947, ale únor 1948 znemožnil vyplacení finančních náhrad.
V Senátu zákon neprojde, to je jisté. A dost možná neprojde ani po vrácení do sněmovny. Paradoxem je, že pokud neprojde, církvím to krátkodobě prospěje. Jakmile se ale obrátí na soudy a začnou majetek vymáhat, budou denně na pranýři. Jim to uškodí, komunistům a socialistům pomůže. Smutné.
Nikoli ideální, ale jediné možné řešení? Církve by se měly majetků vzdát. Nelpět na nich.
