Očima Martina Hekrdly
Temelín aneb Budiž světlo

V kauze Temelín - dostavbě dvou dalších jaderných bloků - se samozřejmě jedná i o svícení. Až naši křehkou přenosovou soustavu za velkého větru a slunečního žáru smete německá elektřina (55 tisíc megawatů z větrných a solárních elektráren, které zhruba odpovídají 25 Temelínům), proběhne obávaný black-out a rozhostí se egyptská tma, uvědomělý Čech a vlastenec s rukama sepjatýma upne se k temelínským věžím. Je to jistota a jsou tak krásné...

Ve smyslu přeneseném platí za dogma, že jde o naše světlé zítřky, o růst HDP i zaměstnanosti. Na tom se shodnou všichni: premiér Petr Nečas a ministr průmyslu Martin Kuba (oba ODS) s jihočeským hejtmanem Jiřím Zimolou (ČSSD) a celou tamní oranžovo-rudou koalici. I ti, kteří v Českých Budějovicích protestují proti Zimolově "rudé" vládě, shodnou se s těmi, kteří se Praze srocují pod odborářskými - ba i rudými - fanglemi proti "modré" koalici Nečasově. Jádro tmelí národ. A vláda věcí našich se zaručí za cenu elektřiny jím vyrobené, aby se zahraničním investorům vyplatilo pomoci "ČEZku" a do toho Temelína uprostřed příliš zelené Evropy jít. Ó lide český!

Samozřejmě jde o objem investic (a o jejich návratnost s marží, která se v daném odvětví nejlépe vyhrabává ze státní pokladny takříkajíc za pochodu, ještě v průběhu stavby; experimentálně už u nás vyzkoušeno). Mluví se chytře o "více než" 200 miliardách poté, co nový zákon o veřejných zakázkách znemožnil původně plánovanou investici za půl bilionu (500 miliard). Ministr Kuba vyškrtal 10 (slovy: deset) nových reaktorů z plánu svého předchůdce Martina Kocourka (ODS), jenž jich chtěl celých 13 (slovy: třináct). Kam při tom "odklonil" rozum, nikdo neví.

Vymyšlená globalizace

Ve hře není jen prosté svícení nebo finanční posvícení, ale i národní osvícení. To v suchých faktech nespočívá. Jakkoli je důležité, že - po vyřazení francouzské "atomfirmy" Areva počátkem podzimu - zůstaly v tendrové naději japonsko-americká korporace Westinghouse a rusko-české konsorcium MIR 1200 (Rosatom a Škoda JS). Ani Areva ještě není v propadlišti dějin; dokud o její stížnosti na vyřazení nerozhodnou úřední ochránci "hospodářské soutěže", nesmí ČEZ, potažmo stát, s žádnou jinou firmou podepsat smlouvu.

Důležité jsou samozřejmě také lhůty, abychom mohli sledovat, jak se termín zahájení výstavby (2016) a její ukončení (2025) zase neuskuteční. Případ prvních dvou bloků Temelína se stal v tomto směru legendou. Peníze však potečou proudem od samého začátku. A bude o ně - a vlastně už probíhá - boj mezi desítkami subdodavatelských firem, které si už vsadily na vítěze a předjednaly spoluúčast u lizu.

Opravdové světlo vrhá už nyní temelínský tendr na globalizaci, jejíž ideologií nás krmí mnoho let. Podle ní se národní státy vlastně kamsi vypařily a globální kapitál se slil v nacionálně neidentifikovatelný objekt. Kapitál nemá vlast a - na rozdíl od toho proletariátu - svoje okovy ztratil. Samozřejmě ku prospěchu lidstva. Struktura o Temelín soutěžících investorských korporací zdá se tomu nasvědčovat. Je vůbec MIR 1200 ruský, jestliže jeho lídrem je česká Škoda JS a žádný Rosatom? Jak je možné mluvit o americké korporaci Westhinghouse, jestliže 87 procent jejího kapitálu drží japonská Toshiba?

Houby s octem! Počátkem dubna americký velvyslanec v Česku Norman Eisen stručně a pádně osvětlil, proč "Spojené státy samozřejmě chtějí temelínský projekt". Japonský kapitál nepopřel, leč dodal: "Sídlo má ale (Westinghouse) v USA, je to významná americká firma. Pokud Spojené státy v tendru uspějí, bude to znamenat nová pracovní místa v Česku i v USA." Sídlo! Rozhoduje sídlo. Rozhodují vlády v dané lokalitě. Místní lobbisté, (ne)zaměstnaní voliči, vládnoucí i opoziční strany. Globální kapitál je vždy lokalizován, má mnoho "vlastí", které si dovedou - a někdy musejí - jít po krku. Udělejme si uzel na kapesníku. Abychom si na to vzpomněli, až se zase někde něco semele...

"Střet zájmů" s pravdou

V této zemi nezapomněl nikdo na první vládní krizi Nečasova kabinetu. Šlo v ní o "odhalení", že strana Věci veřejné a její guru Vít Bárta učinili z vládnutí součást "podnikatelského projektu" jedné umrněné firmičky zvané ABL. Nečas pevně svíral rty. A Kalousek mluvil k věci a mužně, byť hlasem rozechvělým. V obavách nad zneužitím demokracie k mrzkým cílům výdělkářů.

Tak dobrá, pohleďme na soutěž o Temelín. Mluvil do ní francouzský ambasador Pierre Lévy. "Areva bude mít oficiální francouzskou podporu," řekl. "Westinghouse nabízí silný podíl českých dodavatelů, a to nad rámec případného kontraktu v Temelíně," prohlásil diplomat Norman Eisen. Přispěchal k nám ruský prezident Dmitrij Medveděv, aby k dostavbě Temelína řekl, že je to "zajímavý projekt" (a cudně v kuloárech lobboval za Rosatom).

Naposledy v pondělí poctila Prahu návštěvou státní tajemnice USA Hillary Clintonová, a to ve zcela necudné roli. Nešlo o to, že se laškovně zubila, když ji Karel Schwarzenberg líbal ruku. Zcela otevřeně mluvila o Temelínu jako o "nejlepším projektu". Nejlepším ovšem jenom pro případ, že dojde k "ideálnímu spojení" - s firmou Westhinghouse. Kdy přesně se Clintonová stala manažerkou Westhinghouse, oficiálně neoznámili...

Všechno nasvědčuje tomu, že všeobecně hlásaná zásada oddělenosti politické a ekonomické sféry, hanobení "střetu zájmů" a vzývání všech možných nezávislostí, brzd a rovnováh, jsou prachobyčejné plky. Ušetříme za louče: světové pilíře politické moci osvětlují pravdu o našem světě samy a bez napovídání. Jsem na ně hrdý.