Každou chvíli slyšíme, že někdo - zpravidla politická celebrita - "poškodil pověst země". Například Václav Klaus poškodil pověst naší země tím, jak před lety v Chile naložil s protokolárním perem a jak před půlrokem spasil řadu tunelářů amnestií, potažmo abolicí. Rozhodně ji nenarušil svým tvrzením, že globální ekonomická krize je jenom "chřipka", která se sama od sebe - a jinak to nemůže a nemá být - vyléčí. To bylo v rámci neoliberální ideologie nejen legitimní, ale i jediné možné vyjádření.
Nejlépe je na tom s pulírováním dobré pověsti státu Miroslav Kalousek. Vždyť v nedávné (a dlouhodobé) roli ministra financí - nasazením "ekonomické zodpovědnosti", zejména "tupých škrtů" (Petr Nečas), a prohloubením stále trvající recese (počet stavebních zakázek klesl na jaře meziročně o 20 procent) - určitě vylepšil pověst země na finančních trzích; tam je naše pověst jasně doložitelná, protože kvantifikovatelná lácí úrokových sazeb erárních dluhopisů. Kalousek navíc neustále a přesvědčivě brojí proti těm, kteří "kradou, ani poledne nedrží". Nejméně jednou velkou "zlodějinu" (ProMoPro) odhalil a jeho finanční cifršpioni jsou postrachem všech, kteří si i v éře krizí, povodní a pučistických státních zástupců napořád "optimalizují daně". Jestli my bychom jim neměli ulevit natolik, že už pak nebude co optimalizovat?
Škoda takového ministra financí! Ještě ke všemu teď ve funkci nahrazeného neúspěšným kandidátem na prezidenta Janem Fischerem, který vyrovnal své dluhy z bleskové pětimilionové výpomoci, jež se tak trochu podobá nové verzi známé národní pověsti o "pěti na stole v českých". Kdo bude teď pověst země vylepšovat? Kdo bude vychovávat naši mládež zednickými fackami v malostranském podloubí? Kdo zajistí kulturu projevu při komunikaci s novináři i po "třídenním nevyspání" (pro samé starosti o blaho státu)? Kdo smete z funkce drzého policejního prezidenta? Kdo nám otevře oči například v tom, že - jak objevil právě Kalousek - ohlas nedávného zatýkání policie na Vojenském zpravodajství "významně poškodil pověst České republiky"?
Škoda tak inovativního premiéra, jakým byl Petr Nečas! On jediný na celém světě přišel na to, že "právní konstrukce" - suchý odbornický "terminus technicus" označující výklad práva pro potřeby jeho aplikace - znamená otevřené přiznání orgánů činných v trestním řízení, že připravují vykonstruovaný politický proces. Ostřížímu zraku strážců parlamentní demokracie neujde opravdu nic a naše svoboda je zajištěna.
Vůbec se zdá, že všechno je v nejlepším pořádku. Kalousek i Nečas jsou stále na řečništi. Sněmovna se ve středu nerozpustila, širokou škálu "politických projevů" v této ctihodné budově učinila justice trestně nestíhatelnou. Naše pravice se semkla a chystá se vylepšovat pověst země vleklou politickou krizí, postupným využitím všech tří možností pro sestavení vlády na vratkém politickém půdorysu současné dolní komory. Ale podstatné je, že Miroslav Kalousek nadále poslancuje. A že se po jeho brilantním středečním projevu na obranu demokracie pověst naší země doslova dotýká hvězd.
Bývalý vrchní exfinanc v ten historicky sebezáchovný den sněmovny totiž ještě vylepšil pověst země tím, že jejího prezidenta Miloše Zemana označil za mocichtivého predátora, "který se snaží požírat ústavní pravomoci". A ministry Rusnokovy vlády - v tu chvíli v jednacím sále přítomné - informoval, že jsou "pokusnými králíky v Zemanově experimentu". A že "osudy pokusných králíků nemívají happy end".
Pověst země je takovou řečí dovršena. Kdybych byl cizí investor, hned stáhnu ze širokého portfolia všechny své zahálející peníze a vrhnu je do České republiky. Všechna svá aktiva. Neboť pověst, která tu zemi dávno již předcházela, se právě teď naplno stýká s realitou. A po letech nemístné ostýchavosti dospívá ke svému vrcholu.
