Kudy v klidu zásobovat jednotky v Afghánistánu? To je otázka, která Baracku Obamovi připravila mnoho bezesných nocí v Bílém domě. Poslední půlrok totiž Kyrgyzové chtěli Američany vykázat ze základny Manas a přetnout tak jednu důležitou zásobovací trasu ke koaličním jednotkám.
Letos v únoru Obama zjistil, že nějaký středoasijský stát opět dělá problémy. Kyrgyzstán prý už na svém území nechce Američany. Spojené státy mají půl roku na to, aby vyklidily leteckou základnu Manas. Důvod? Washington nechtěl zaplatit vyšší nájemné a nepřistoupil na nové podmínky.
ČTĚTE TAKÉ: Manas zůstane Američanům. Dohodli se s Kyrgyzstánem
Nicméně nedlouho před klíčovým hlasováním kyrgyzského parlamentu přivál vítr od Moskvy dvě miliardy dolarů finanční pomoci plus dalších sto padesát milionů jako nevratnou pomoc. Shoda okolností jistě čistě náhodná.
Američané sice dali najevo, že by se rádi dohodli, ale čtyři měsíce jednali neúspěšně. Kyrgyzové (a Kreml) byli neústupní. Obamův plán na třicetitisícovou posilu pro Afghánistán začal dostávat trhliny. Manas má totiž roční přepravní kapacitu patnáct tisíc vojáků a pět set tun zásob a je jedním z logistických pilířů protiteroristické kampaně.
Nebyl by to však americký superhrdina, aby nakonec záležitost nevyřešil. Protiraketový štít ve střední Evropě pro něj nebyl prioritou a k rozšiřování NATO o bývalé sovětské republiky se ještě nedostal. Nakonec Obama ještě přihodil jaderné odzbrojení a Kreml povolil. Spojené státy si můžou Manas nechat. Kyrgyzové dostanou třikrát vyšší nájemné (místo 17 milionů dolarů to bude 60 milionů ročně).
Zásoby pro vojáky v Afghánistánu budou dál bezpečně proudit vzduchem. Obama tak může ukázat, že v Afghánistánu nebojuje předem ztracený boj (jak někteří malověrní generálové naznačili) a „mission accomplished" už je vlastně na dohled. Hořící zásobovací kamiony v Chajbárském průsmyku takový obrázek jen těžko vzbuzují.
Foto: ČTK/AP
