Zatímco třicetiletý špion americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) Edward Joseph Snowden uvízl na letišti Šeremetěvo v Moskvě, tornádo znepokojení letělo vířivě světem a zdaleka ještě nedoznělo. Snowden prozradil, že Spojené státy jsou Velký bratr (Big Brother), vlastně Jedno Velké Ucho (ba i Oko), které se natahuje (a drze švidrá) nejvěrnějším spojencům za výstřih, do duše i mozkových závitů. Monitoruje nevinným lidem denně miliony e-mailů, chatů, SMS a telefonních hovorů. Veškerou internetovou komunikaci firem Microsoft, Google, Yahoo, Skype a Facebook sleduje prostřednictvím programu PRISM, který zavedl George Bush junior a Barack Obama převzal. Což už prý přestává všechno.
Je to drsná zábava. A nejen ono nerudovské "Kam s ním?", tedy s agentem, jehož azyl se stal horkým bramborem v rukou nejméně dvou států. Vladimír Putin, který má tu veš zrovna v kožichu širé Rusi, podmínil údajně jeho azyl slibem, že Snowden přestane provozovat "protiamerickou činnost". Asi výměnou za to, že vyvine-li někdo jiný - třeba Karel Schwarzenberg nebo lidskoprávní "nevládky" - "protiruskou činnost", Barack Obama zvedne telefon (skoro jistě odposlouchávaný) a osobně viníky seřve. Velká zvířata, jsou-li doopravdy hodně velká, si nakonec vždycky rozumějí...
"Ekvádorský Chávez", prezident Rafael Correa, jehož ochraně se těší - v londýnském obklíčení - guru WikiLeaks Julian Assange, se nad Snowdenem také kroutil jako had. Asi mu už řekli, že mladý "hrdina" (nebo "zrádce") není žádný levičák, ale pravicový libertarián, který chce co nejméně státu, skoro žádné daně a všemocnost hrdého - nejlépe prachatého - občana. Žádné zdanění (a žádné špehování) bez zastoupení!
Himmel Hergot!
Napohled se zdá, že legrácky tu nejsou na místě. Na Američany přece prasklo, že prostřednictvím NSA odposlouchávají a monitorují kanceláře EU v Bruselu, v sídle OSN v New Yorku a alespoň patnáct - většinou evropských - ambasád ve Washingtonu. Je to horší: obyvatelé Číny, Iráku a Saúdské Arábie jsou z Ameriky odposloucháváni stejně jako občané Německa. Jde zhruba o 15 milionů (ba někdy až o 20 milionů) německých telefonátů a asi o 10 milionů jednotlivých internetových spojení denně! Pro srovnání: občanům Hollandovy "socialistické" Francie NSA denně prohlédne jenom dva miliony digitálních tlachů. Německo i s kancléřkou Merkelovou je v očích Američanů zcela jiný "level", v kategorii - Řekům se to jistě líbí a cítí zadostiučinění - "možných cílů útoku".
Nastal samozřejmě rachot. Mluvčí německé vlády Steffen Seibert řekl, že "odposlouchávat přátele je nepřijatelné". A přímo se "vymyká představivosti" německé ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusser Schnarrenbergerové, že USA vnímají EU "jako nepřítele". Americký šéfdiplomat John Kerry pak vyhlížel jako otrlý imperialista, když do toho virválu - na konferenci o asijské bezpečnosti v Bruneji - utrousil, že samo o sobě není sbírání informací tajnými službami v jiných zemích nijak neobvyklé. Angela Merkelová, ba i François Hollande a jiní státníci - také ovšem celý Brusel - budou ovšem žádat Washington o vysvětlení.
Chtěl bych být mouchou na stropě, abych viděl tu scénu, jak jim vysvětlují, že špehování je běžná praxe. A vytasí se s protiotázkou, proč se přátelé a spojenci vůbec na tu notorietu ptají, vědouce dobře, zač je toho loket. Část vyšpiclovaných informací - i ty, které získala třeba Francie - přece sdílí celý Západ, naše stará dobrá "Transatlantida". Načež se dozajista Merkelová rozječí, že tedy co má asi tak dělat, když to všechno prasklo, střed světa je vláčen novinami a lídři jsou za pitomce. Jak to, že vám ten darebák utekl, to by se, Himmel Hergot, v Bundesnachrichtendienst nestalo!
Zbytečné vysvětlování
Je pravda, že Spojené státy mají po čertech náskok. NSA (National Security Agency) založil už prezident Truman ve žhavém roce studené války (1952). Dnes má jen ve Fort Mead 1300 domů, v Utahu právě staví gigantické prostory pro skladování dat a pracuje pro ni 20 tisíc agentů. Také spousta soukromých IT firem, od Northrop Grumman přes Proteus Technologies až po Dell. Tohle je mašinerie dobře vybavená i zaučená, v níž je opravdu nejničivější hlavně "porucha" lidského faktoru. Jenže například Francie má DPI (Deep Packet Inspection), který umí prosít internet docela dobře. A všechny "vyspělé státy" - zejména Německo - disponují automatizovaným softwarem, jenž dovede rozeznat, spojit a předběžně vyhodnotit data, která v podobě "informačního balíčku" - jako polotovar k dodělání - přistávají k "dopečení" na stoly analytiků.
Ne, není to neobvyklé. A je to všechno strašně logické. Žijeme nejen ve "válce s teroristy", jak se všichni vymlouvají (a občas opravdu něco bouchne), ale také - vlastně především - v konkurenčním světě privátní tržní ekonomiky. Samotný proces evropské integrace se vyvinul proto, aby EU mohla čelit USA a Japonsku konkurenceschopností na trhu a v nejrůžovějších snech i vlastní armádou. Jdou si po krku stejně jako na našich železnicích Leo Express, RegioJet a České dráhy. Zrovna Evropané nyní využívají Snowdena jako záminku k přerušení rozhovorů o volném obchodu, jenž je pro USA přece jen výhodnější (hrozí, že Evropu zahážou zbožím a ekonomicky udusí). Ale mají také holt společné zájmy, jedny "transatlantické koleje". Jenom jim teď přidělal práci jeden mladík, idealistický pravicový zběh, který si dětinsky všiml, že jeho domácí pán je velké, ale opravdu velké ucho. Od propírání anglosaské monitorovací sítě Echelon v polovině 90. let však tohle ví asi už každý. Kromě idiotů. "Idiotés" byl název starých Řeků pro ty občany, kteří se nezajímali o veřejné záležitosti.
Oni si to vzájemně vysvětlí. Že podle potřeby šlapou na soukromí a občanské svobody, jak jim jen síly stačí, nám - prostým pěšákům jejich válek - vysvětlovat netřeba.
