U nás to zřejmě jinak nejde: policie "vyšetřuje" dotvoření památníku 17. listopadu, který visí na zdi v podloubí Kaňkova paláce na Národní třídě v Praze. Desku oslavující 17. XI. 1989 doplnil Roman Týc.
Přidělal k ní hajlující ruce s datem 17. XI. 1939 a "fakáče" (vztyčené prostředníčky, gesto, jež si oblíbili čeští politici jako Mirek Topolánek nebo Miroslav Kalousek) s týmž datem letošním. Dodatek nazval Není co slavit. Názvem díla vyjádřil pocity velké části tuzemců.
ČTĚTE TAKÉ: Prostředníčky z památníku jsou pryč. Policie kauzu šetří
Týc pohoršil profi-slaviče. Dotkl se "památky 17. listopadu". Narušil rozvlažení, které nebolševičtí pamětníci pocítí, jen co to něžné datum zočí. Protože Listopad si rozvracet nedáme! Poněkud blbým faktem ovšem je, že Listopad jsme si dali nejen rozvrátit, ale též vytunelovat, vyhajlovat, vyfakovat, vykrást a zesměšnit. Týc jen ve strmém oblouku popsal vývoj od hajlování (do nějž se pěkně vejde i letité podlézání a sloužení bolševikům) až po kmotrovsky vztyčené prostředníky, jimiž na nás zdálky míří dnešní top politici. Ten oblouk platí nejen v rozpětí 1939 - 2009, ale i v každém současném okamžiku.
Že ne? Úctyhodný senátor za ODS zve právě nyní do Prahy Geerta Wilderse (nizozemského islamobijce). Náckové se 17. XI. mydlili s policajty (to už je kolorit). A ODS na kongresu utajila, před veřejností uzavřela, jednání o černých duších, tedy ukázala občanstvu "fakáč". Zároveň nebýt kýženého pádu komunismu, nic z toho by nebylo.
Týc se trefil a za to u nás musí být trestně stíhán a exemplárně potrestán. Není jasné, čeho se měl dopustit, jakého trestného činu. Výtvarného díla? Spíš se dopustil toho, co bývá nejméně odpustitelné - pravdy. A na to by měl JUDr. Marek Benda honem vymyslet nějaký hodně ostrý paragraf. Pro nás náhubák, pro Týce náručák.
Foto: Karel Šanda, ČTK
