Očima M. Koreckého
Začíná tanec autokrata Zemana na troskách parlamentu

Parlamentní volby jsou za dveřmi a tím padá - alespoň dočasně - do klína prezidenta Miloše Zemana i zbytek moci v zemi. Čeká nás období, které ponese rysy nefalšované autokracie.

Ústava České republiky je v klidných dobách docela nudné čtení, v dobách turbulentních se ale snadno může změnit v napínavou detektivku. Ta chvíle nepodporou vlády Jiřího Rusnoka a avizovaným rozpuštěním Poslanecké sněmovny právě nastala. Čtěme Ústavu pozorně.

Pokud se opravdu ve sněmovně najde 120 hlasů pro seberozpuštění (což není nikdy jisté, vždyť každý platíme nějakou tu hypotéku či leasing - a najděte hned na ulici pro dvě stě lidí bezmála stotisícový plat), musí se podle Ústavy konat volby do šedesáti dnů. To bude doba nesmírně zajímavá, zřejmě nejen politologicky. A nebude trvat jen zmíněné dva měsíce, jistě se protáhne i do doby povolební, než se zformuje a usadí nová sněmovna.

Nesněmovna a půlvláda

V čase, kdy v zemi nebude existovat nebo ještě fungovat Poslanecká sněmovna, bude navíc i vládnout jen poloviční vláda, tedy vláda bez důvěry, v demisi, ovšem ve svém denním konání ústavou nijak nekorigovaná - a (neexistující) sněmovnou nekontrolovaná.

Z ústavních institucí tu zůstane sebevědomý a čím dál víc mocichtivý prezident a dále oranžový Senát, který po porážce Sobotkova křídla v ČSSD křídlem Haškových zemanovců bude prezidentovi už jen zobat z ruky. Kruh se uzavírá.

Rozpustí-li se Poslanecká sněmovna, může podle Ústavy Senát přijímat zákony sám. Respektive - těmto zákonům se říká zákonná opatření, nesmějí se týkat Ústavy, státního rozpočtu nebo volebních zákonů - a musí je pak dodatečně potvrdit nově zvolená sněmovna.

Tak pravil Zeman

Jak to asi bude vypadat v praxi? Tato "zákonná opatření" musí Senátu navrhovat vláda. Linka tedy bude jasná: Zeman na Hradě vymyslí, loajální úředník Rusnok vypracuje a posune do Senátu, poslušný Senát odmává - a po volbách pak oranžovo-rudá (a taktéž Zemanovi oddaná) sněmovna dodatečně posvětí.

Historie posledních více než dvaceti let nepamatuje dobu, kdy by jednomu člověku spadla do klína tak obrovská reálná moc, snad ani těsně porevoluční čas s velmi dominantní rolí Václava Havla. Sledujme pozorně, jak s tím časem prezident Zeman naloží a zda si v té době autokraticky splní všechny svá dávná přání a tužby.