S každým poryvem větru přibude majitelům větrných elektráren do kasičky několik korun. Nejvýhodnějšími jsou ty nejnebezpečnější a nejstarší stroje. Je jich 17 a jde o second-handově dovážené větrné elektrárny ze západní Evropy, hlavně z Německa.
V polovině října se k zemi zřítila několikatunová vrtule větrné elektrárny u severočeské Chrastavy. Zavinil to vítr. Tato nehoda pak ukázala na zastaralé elektrárny, které se na začátku 21. století vozily ze západní Evropy. Každá sedmá elektrárna využívající vítr byla do Česka přivezená jako vysloužilá. Pro byznys, ve kterém se ročně protočí stovky milionů korun, totiž do roku 2005 neplatila žádná pravidla. A tak se stavěly větrníky dovezené hlavně z Německa, které byly na konci své životnosti. Jejich majitelé je pak za cenu šrotu prodali do České republiky.
ČTĚTE TAKÉ: Češi se podílejí na projektu laserové elektrárny
Norsko spustilo experimentální osmotickou elektrárnu
Tady se elektrárny repasovaly - většinou jen výměnou rotoru - a listy vrtulí se mohly znovu začít roztáčet a vydělávat. „Bohužel. Stejně jako stará ojetá auta se k nám v minulosti dostávaly i vysloužilé větrné elektrárny. Bylo jen otázkou času, kdy dojde k poruše," říká předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
Cena takovýchto elektráren je do deseti milionů korun. Nová přitom stojí zhruba osmkrát tolik. "Nekupoval se stroj, ale vyřazené železo," popisuje jejich pořízení Mirka Kolačná, která se zabývá stavbou nových větrných elektráren.
Staré šunty vydělávají nejvíce
Většímu dovozu vysloužilých stojů vyrábějících elektřinu z větru se zabránilo zákonem z roku 2005. Kdo totiž chce vichru poručit a vydělat na něm, musí postavit maximálně 2 roky starou elektrárnu, jinak nedostane garantovanou výkupní cenu. I ta je ovšem mnohem příznivější pro second-handové elektrárny dovezené ze západní Evropy. Zatímco nejmodernější elektrárna, která se bude spouštět příští rok, dostane za vyrobenou megawatthodinu 2230 korun, vysloužilý šunt přivezený ze zahraničí před rokem 2004 vydělá korun 3480.
„Tenhle byznys byl zajímavý pro vyčůránky, kteří sem vozily repasy a na starých strojích vydělávali šílené peníze," říká Koláčná. Kvůli snižujícím se výkupním cenám se v Česku od výstavby větrných elektráren začíná ustupovat. „Pro investory už to není tak zajímavé, navíc vyřízení všech povolení trvá klidně pět, šest let," vysvětluje Jiří Přikryl z předsednictva České společnosti pro větrnou energii.
Příčina nehody - vítr
Prvním vážným problémem s vysloužilými elektrárnami byla až nehoda u Chrastavy. "Když jsme to viděli, byl to pro nás dost velký šok, jelikož jsme na kopec jezdili velmi často a pod vrtulí stáli," vypráví Tomáš Balatka, který po nehodě zničenou vrtuli vyfotil.
Celou událost teď vyšetřuje policie, které se ovšem nedaří spojit s majiteli. „Zjišťujeme, jestli se nestal trestný čin. Zatím to není jasné," říká mluvčí libereckých policistů Vlasta Suchánková.
| Repasované a potenciálně nebezpečné větrné elektrárny v Česku |
- Horní Vítkov u Chrastavy - Mladoňov - Trojmezí u Aše - Hraničné Petrovice - Potštát - Čižebná u Nového Kostela |
Zdroj: Česká společnost pro větrnou energii |
Podobná nehoda se může opakovat i na jiných místech Česka. Technický stav elektráren se totiž oficiálně nekontroluje. Michael Kastl, který provozuje stejný typ repasované elektrárny, která se zřítila na Liberecku, odmítl na dotazy on-line deníku TÝDEN.CZ o nebezpečnosti této elektrárny odpovědět.
„Jelikož jste mi zadával otázky Vámi smyšlené, nepovažuji Vaše jednání za seriózní a korektní. Tudíž se Vašimi dalšími otázkami nebudu zabývat a považuji je nadále za ztrátu času," reagoval. "Jen Vám sděluji, že naše větrné elektrárny jsou pravidelně servisovány a mají platné revizní zprávy. Pokud ve Vašem deníku bude uvedeno něco jiného, podám na Vás žalobu za pomluvu a budu po Vás požadovat finanční odškodnění," dodal Kastl.
Foto: Robert Sedmík, archiv Týdne
