Nečas: Nevidím důvod pro jednání s Klausem

Premiér a předseda ODS Petr Nečas nevidí důvod, proč by měl jednat s bývalým šéfem strany a exprezidentem republiky Václavem Klausem. V jeho kritice vlády není návrh řešení, řekl Nečas v rozhovoru pro sobotní Mladou frontu Dnes (MfD). O svém vztahu k ODS rozhoduje především sám Klaus, podotkl premiér a informace o možné Klausově kandidatuře na poslance Evropského parlamentu označil za spekulace.

"Pan prezident (Klaus) se s ODS rozešel a řekl, že je to nevratný, konečný krok," řekl Nečas. Klausovu kritiku současné vlády označil za osobní názory projevené svobodným člověkem ve svobodné společnosti. "Mimochodem v těch jeho názorech není žádný návrh, tam je jen kritika," dodal.

Klaus vládu kritizoval v polovině května na přednášce na Vysoké škole ekonomické. Kabinet podle něj nedává najevo, že si je vědom vážnosti propadu české ekonomiky a že s tím chce něco dělat. Bývalý prezident se vyslovil pro hlubokou změnu a transformaci systému. Nečas kritiku odmítl už tehdy, vláda podle něj od roku 2010 prosadila řadu reformních změn, i když v podobě koaličních kompromisů.

Později při návštěvě ideové konference jihočeské ODS, na niž ho pozval ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, Klaus prohlásil, že ODS se nachází v ideové i personální krizi. O návratu mezi občanské demokraty nicméně neuvažuje, věří ale, že i přes ztrátu řady voličů se strana opět zvedne, řekl. Že by Klause ve svých řadách opět rádi přivítali, se v minulosti vyjádřili někteří významní členové ODS.

Podobně někteří členové ODS uvedli, že by bylo přínosem Klausovo působení v Bruselu. "To jsou jenom spekulace, které nemá význam rozvíjet," podotkl Nečas v MfD.

Na adresu současného prezidenta Miloše Zemana premiér řekl, že ověřuje, kam až je možné napnout pravidla fungování ústavního systému. "Nově zvolený prezident si osahává terén, navíc je povzbuzen podle mého názoru nepravdivou hypotézou, že prezident zvolený v přímé volbě má jakoby větší mandát," řekl Nečas deníku.

O Zemanově snaze rozšířit prezidentské pravomoci hovořili někteří politici v souvislosti se sporem mezi ním a ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem o jmenování velvyslanců nebo v souvislosti se sporem o jmenování literárního historika Martina C. Putny profesorem.