Nečas: Osud Lidic a Ležáků by si každý měl nést jako memento

Osudy Lidic a Ležáků, které před 70 lety vyhladili za heydrichiády nacisté, by si měl každý z Čechů nést ve svém srdci jako memento. Uvedl to předseda vlády Petr Nečas při setkání s pamětníky tehdejších tragických událostí, které pozval do premiérského sídla - pražské Kramářovy vily.

"Osudy komunity, která tam žila, nás do značné míry definují jako Čechy, protože Lidice a Ležáky byly vyvražděny prostě proto, že nacisté nás Čechy chtěli vybít," řekl premiér pamětníkům. Ti naopak u stolů pod lipami v zahradě vily vyprávěli předsedovi vlády své zážitky z doby, kterou strávili v nacistických koncentračních táborech nebo v německých rodinách na převýchově, i z doby po svém návratu.

Dosud žije 21 lidí, kteří vyhlazení vesnic přežili, úterního setkání se zúčastnilo dvanáct z nich. Například Václav Hanf byl jako osmiletý určen k adopci, díky své sestře se spolu s ní dostal do německé rodiny jako Hans Joachim Strauss. Jako "neposlušný a nezvladatelný" ale podle svých slov strávil zbytek války v různých výchovných zařízeních pro mládež včetně Ravensbrücku, kam byla do koncentračního tábora zavlečena řada lidických žen. Jedna z nich, Josefína Napravilová, ho tam našla v prosinci 1945.

Hanfova sestra Anna měla větší štěstí, po válce od své německé adoptivní matky dostala doklady k návratu do Čech a na děčínském vlakovém nádraží se náhodně setkala se svým strýcem, u něhož později vyrůstala. Řada dětí se ale do vlasti vrátila více než rok po válce. Například Věra Čepelová, která měla v Německu jméno Vera Melnik, se domů dostala až v říjnu 1946. Česky už mluvit neuměla, ale pamatovala si původní jméno a že je z Lidic.

Podobně se domů až rok po válce dostala Marie Jeřábková. Spolu se sestrou Jarmilou Doležalovou byly jedinými přeživšími dětmi z osady Ležáky. Jako roční se ocitla s lidickými dětmi v německém dětském domově v Puschkau u Poznaně a později v německé rodině. Po válce obě dívky vychovával jejich dědeček, který přežil nacistický koncentrační tábor. V 50. letech byl však vězněn v komunistických lágrech.

Nejstarší žijící lidická žena oslaví letos 99. narozeniny, nejmladší šestaosmdesáté. Nejmladším přeživším dětem je letos 70 let. Z ležáckých obyvatel byli popraveni všichni dospělí, 11 dětí bylo zavražděno plynem v táboře v Chelmnu. Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří zažili masakr, válku přežilo jen 143 žen a 17 dětí.

Vypálení Lidic na Kladensku a Ležáků na Chrudimsku bylo odvetou za atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, který provedli českoslovenští výsadkáři na konci května 1942.