Nečas s Langerem chtějí spočítat prostitutky

Podle oficiálních odhadů je v Česku přibližně deset tisíc prostitutek a prostitutů, nevládní organizace však počítají, že jich může být až třicet tisíc. Přesné statistiky zatím chybějí. Změnit to má výzkum zadaný ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s ministerstvem vnitra.

Výzkum zmapuje prostituční scénu v ČR, zaměří se na počet lidí prodávajících své tělo, regionální rozvrstvení prostituce a její formy. Do terénu by měli vyjít pracovníci organizace, která zvítězí ve výběrovém řízení zadaném ministerstvem práce a sociálních věcí. Lhůta pro podání nabídek vypršela 23. července, do podatelny úřadu však žádná nedorazila. "S největší pravděpodobností bude vyhlášena nová veřejná zakázka," řekla Holanová. Úředníci počítají s ukončením výzkumu v říjnu 2008.

Úřady prozatím spoléhají na data statistického úřadu, informace terénních pracovníků jednotlivých nevládních organizací a policie. Výkonná ředitelka sdružení Rozkoš bez rizika Hana Malinová odhaduje počet prostitutek a prostitutů na deset až dvanáct tisíc. Nejvíc je jich prý v Praze, asi tři tisíce, většinou v klubech. Oblíbené jsou zejména obrovské podniky, v nichž si klient vybírá i ze sto padesáti žen. Menší kluby jsou téměř ve všech českých městech. Jejich klientelu podle Malinové často tvoří čeští podnikatelé. Na ulicích nabízí své služby prý jen asi osm procent prostitutek.

Česká katolická charita, jež se v rámci projektu Magdala také věnuje prostitutkám v terénu, považuje za typického návštěvníka klubů obyčejného člověka, muže od rodiny, který za své peníze dostane, co chce. Podle koordinátorky projektu Jindřišky Krpálkové jde dále také o muže rozvedené a zklamané ze vztahů nebo muže stárnoucí, kteří hledají rozptýlení.

Mezi návštěvníky klubů se vyskytují i mladíci, kteří nehledají stálý vztah, nebo ti, kteří se tam dostanou jen náhodou po noční pitce s kamarády. Samostatnou kapitolou jsou sexuální turisté. Buď přijíždějí do Prahy před svatbou na rozlučkový víkend se svobodou, nebo prostě jen hledají nevšední zážitek z dovolené. Již tradičními zákazníky jsou němečtí a rakouští muži, kteří dojíždějí za sexem do příhraničních částí Čech a Moravy.

Podle katolické charity prodává v Česku své tělo nejméně 30 tisíc osob. Nejčastěji, asi ze 60 procent, jde o cizinky, většinou z Ukrajiny, Bulharska, Ruska, Vietnamu a Číny. Mnoho z nich se stalo obětí obchodu s lidmi. Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) odhaduje, že v rámci Evropy je každoročně obchodováno s 300 až 500 tisíci ženami a dětmi.

Prostituce není v ČR definována zákonem, stíhají se pouze kriminální činy s ní spojené, tedy obchod s lidmi, kuplířství, výtržnictví a ohrožování mravní výchovy. Návrh nového trestního zákona počítá s postihováním prostituce například v blízkosti škol. Člověku, který tam prostituci provozuje nebo organizuje, by mohly hrozit dva roky odnětí svobody. Pouliční prostituci mohou dnes regulovat obce prostřednictvím vyhlášek.

Tabulka: Srovnání počtu prostitutek a přístupu státu ve vybraných zemích Evropy
    
    

Země	Počet prostitutek	Přístup	Podrobnosti
ČR	10 000, odhady nevládních organizací až 30 000	Regulace (prostituce zákonem nedefinovaná)	Trestají se související delikty. Obce mohou regulovat pouliční prostituci. Návrh trestního zákona - zákaz prostituce u škol.
Rakousko	2000 legálně, 5000-6000 ilegálně; podle nevládních organizací však jen ve Vídni 8000	Regulace	Postihuje se pouze související trestná činnost.
Švédsko	Do r. 1999: 2500, r. 2002: 1500, pouličních 500; nevládní organizace odhadují daleko vyšší počty na severu Švédska	Postih zákazníků, beztrestnost prostitutek	Zákon z r. 1999. V letech 1999-2005 stíháno 941 zákazníků.
Maďarsko	V jednom z okrsků Budapešti r.1993-1999 denně 1000 prostitutek, po zavedení kamer 2006: 20 - 30 žen denně	Regulace; legalizace v zónách	Od r. 1999 mohou obce vymezit zóny tolerance. Mimo ně je prostituce přečin - pokuta nebo 30 dnů zadržení.

    Zdroj: ministerstvo vnitra
    Pozn.: Celoevropský výzkum, který by přinášel srovnatelná data, prozatím neexistuje.

Ilustrační foto: Karel Šanda