Neděli v zaměstnání tráví pravidelně nebo občas čtvrtina všech zaměstnaných Čechů. Jde zhruba o 1,3 milionu lidí. Za 15 let podíl klesl, až do roku 2006 přesahoval 30 procent. I tak je ale Česko s podílem 25,6 procenta nad průměrem Evropské unie, který předloni představoval 23,8 procenta. Český statistický úřad to uvedl v časopise Statistika & My.
Nejvyšší podíl pracujících v neděli byl z EU v Nizozemsku s 37,3 procenta, následovaly Malta a Dánsko s 35procentním podílem. Naopak nejnižší podíl pracujících v neděli má Německo s 19,3 procenta. Na Slovensku se aktuální podíl zaměstnanců, kteří docházejí do zaměstnání v neděli, pohybuje kolem 31 procent.
V Česku je pravidelně v neděli v práci každý desátý Čech, dalších 14 procent chodí do práce v neděli občas. Práce v neděli se podle statistiků týká zejména maloobchodu, který zaměstnává v průměru 353 tisíc lidí. Zbývající milion lidí připadá na zaměstnance průmyslových odvětví, restaurací, ubytovacích zařízení, dopravy, zemědělství nebo kultury. Jde také o pracovníky ve zdravotnictví, dále o hasiče nebo policisty.
Podíl pracujících v neděli souvisí se zaměřením ekonomiky daného regionu. Zvláště orientace na průmyslovou výrobu ovlivňuje podíl pracujících v posledním dni týdne, uvedli statistici.
Za práci o víkendu přísluší podle zákoníku práce zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně deset procent průměrného výdělku. Odvětví, která práci v neděli nejčastěji využívají, patří spíše k těm s nižšími mzdami. Průměrná hrubá měsíční mzda v Česku loni činila 35 611 korun, zaměstnanci maloobchodu byli s 32 305 korunami pod tímto průměrem. U zaměstnanců v průmyslu průměr činil 34 528 korun, v zemědělství 28 609 korun, v dopravě 31 931 korun a v kultuře 31 592 korun. V ubytování, stravování a pohostinství je průměr 19 841 korun nejnižší ze všech sledovaných odvětví. Nad průměr se loni po 14procentním růstu dostaly mzdy zaměstnanců zdravotní a sociální péče, průměr překročil 41 tisíc korun. Za růstem bylo především vyplácení odměn za práci v pandemií přetížených nemocnicích.
