Spokojenost Čechů se životem s věkem klesá, zatímco spokojenost s prací spíše nepatrně roste. Muži bývají méně spokojení se životem než ženy, u spokojenosti s prací žádný výrazný rozdíl není. Vyplynulo to z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR), kterého se v roce 2015 zúčastnilo 1435 lidí. Nyní jeho výsledky představili autoři ze Sociologického ústavu v Praze.
Studie prokázala, že k větší spokojenosti v životě i práci přispívá vzdělání. Jeho úroveň ovlivňuje také míru spokojenosti se životem. "Například vysokoškoláci ji mají dvaapůlkrát větší," uvedla Martina Mysíková ze Sociologického ústavu AV.
Podle typu domácnosti jsou v životě nejspokojenější partneři s dětmi. "Podobně jsou na tom i páry bez dětí, partnerství přispívá ke spokojenosti v životě," řekla Kamila Fialová ze Sociologického ústavu. Partneři jsou podle průzkumu také spokojenější v zaměstnání než jednotlivci. Jednotlivci s dětmi jsou v životě nejméně spokojeni, nejspokojenější jsou naopak rodiče.
Průzkum ukázal, že z hlediska ekonomické aktivity jsou v životě nejméně spokojení nezaměstnaní, zaměstnanci jsou ale také méně spokojení než ekonomicky neaktivní osoby, tedy děti a důchodci. Spokojenost se životem zvyšuje vyšší příjem, více však přispívá ke spokojenosti v práci. Na spokojenost s prací mají nejsilnější vliv rozdíly v profesním zařazení - řídící pracovníci mají trojnásobnou šanci na spokojenost se zaměstnáním oproti pomocným pracovníkům.
Do průzkumu nebyly zahrnuty detailní aspekty zaměstnání jako stres, odpovědnost za rozhodování, časová náročnost práce, flexibilita pracovní doby, jistota zaměstnání, rozmanitost práce či vztahy na pracovišti. Výzkum tak nemohl potvrdit, do jaké míry přispívají k větší spokojenosti řídících pracovníků lepší pracovní podmínky.
Spokojenost s různými oblastmi života ve středoevropských zemích a v průměru EU-28 (pracující, průměrné hodnocení od 0-10):