Ve druhém čtvrtletí požádalo ve členských zemích evropské unie o azyl 306 tisíc lidí. Proti prvním třem měsícům roku to znamená zvýšení počtu žadatelů o šest procent, uvedl v tiskové zprávě unijní statistický úřad Eurostat. Nejvíc lidí se podle něj o ochranu uchází v Německu, kde zaznamenali přes 186 tisíc žadatelů. V Česku chtělo získat azyl 280 lidí - méně než v prvním kvartálu.
Německo je pro migranty zdaleka nejpřitažlivější zemí, když tam o azyl požádalo 61 procent všech osob, které hledaly ochranu v některé zemi unie. S velkým odstupem byla na druhém místě Itálie, která zaznamenala devět procent všech žádostí o azyl, třetí Francie šest procent a čtvrté Maďarsko pět procent.
Česko je pro migranty osmá nejméně oblíbená země. Počet žadatelů o azyl se navíc v České republice ve druhém čtvrtletí proti prvním třem měsícům roku o 22 procent snížil. Nejmenší oblibě se mezi lidmi hledajícími v EU ochranu těší Slovensko, kde žádost o azyl podalo ve druhém čtvrtletí deset lidí.
Nejvíc migrantů přicházejících do EU pochází ze Sýrie. Ve druhém čtvrtletí bylo mezi uchazeči o azyl 90 500 Syřanů, takže tvořili téměř třetinu všech zájemců. Také Syřané míří především do Německa, kde o azyl požádalo 71 800 z nich.
I další početně silné skupiny migrantů směřujících do EU pocházejí ze zemí, kde je dlouhodobý vojenský konflikt: druhou nejpočetnější skupinou žadatelů o azyl byli Afghánci (50 300), na třetím místě byli Iráčané (34 300).
U Česka se národnostní struktura žadatelů o azyl od celoevropského průměru výrazně liší. Nejvíc lidí, kteří se ucházeli o ochranu, byli Ukrajinci (90). Druhou nejpočetnější skupinou byli shodně Číňané a Kubánci, kterých ve druhém čtvrtletí žádalo o azyl v obou případech 25.
Eurostat také upozornil, že v EU zůstává přes milion nevyřízených žádostí o azyl. Zhruba polovina z nich jsou žádosti podané v Německu, následují Švédsko s 12 procenty a Rakousko s osmi procenty. Všechny tři tyto země byly loni v době vrcholící migrační krize hlavním cílem uprchlíků.
