Největším spotřebitelem tepla v Česku jsou domácnosti, které využívají 42 procent celkové energie na vytápění. V tiskové zprávě to v pondělí uvedl portál Evropa v datech, který nabízí celoevropská srovnání nejrůznějších ukazatelů a statistických údajů. S odkazem na data Teplárenského sdružení ČR upozornil na to, že kvůli pandemii koronaviru klesla při minulé topné sezoně až o desetinu dodávka tepla pro průmysl, obchodní centra nebo školy. U domácností pokles činil jednotky procent.
"Svou spotřebou dálkového tepla se české domácnosti řadí v evropském srovnání do první desítky, loni se umístily na deváté příčce. Více tepla v přepočtu na domácnost potřebují země okolo Baltského moře, o něco více než Češi vytápějí ještě Slováci. Těsně za Českem se na desátém místě nachází Rakousko," přiblížila Adéla Denková z analytického projektu Evropa v datech.
Podíl průmyslu na spotřebě podle portálu stoupá v létě, kdy není nutné vytápět domy, a podniky pak spotřebovávají přes 45 procent tepla. V zimě naopak dominují domácnosti. Z údajů Českého statistického úřadu vyplývá, že dálkové teplo z centralizovaných sítí využívá jako hlavní způsob vytápění více než třetina českých domácností. Podobný podíl patří zemnímu plynu, pevnými palivy topí zhruba 16 procent domácností, uvedl portál.
"Výroba tepla je v České republice stále silně závislá na spalování uhlí. V roce 2019 se na celkové výrobě tepla hnědé a černé uhlí podílelo z 66 procent, obnovitelné zdroje přispívaly 16 procenty," řekl analytik České spořitelny Radek Novák. "Klimatické cíle, zvyšující se náklady na emisní povolenky a stále přísnější limity na znečišťování ovzduší budou tlačit tuzemské teplárenské společnosti k přechodu od uhlí nejčastěji k plynu, biomase či později k odpadům. Pomoci by jim k tomu měly desítky miliard korun z evropského Modernizačního fondu," dodal.
Portál Evropa v datech dále uvedl, že pevnými fosilními palivy, jako je uhlí, se nejvíce vytápí v Polsku, Česku a Německu. Zemní plyn má podle Eurostatu největší zastoupení v palivovém mixu tepláren v Portugalsku, Belgii a Chorvatsku. Obnovitelné zdroje, tedy zejména biomasa, vedou ve Švédsku, Litvě a Dánsku. Zajímavý je mimounijní Island, kde se obnovitelné zdroje díky geotermální energii podílejí na výrobě tepla z 97 procent, dodal.
Upozornil, že v období 2016 až 2018 v Česku nicméně podle dat Eurostatu klesl podíl pevných fosilních paliv v mixu těchto zařízení o více než sedm procentních bodů a stejnou měrou se naopak zvýšilo zastoupení obnovitelných zdrojů. Životnímu prostředí podle portálu prospívá také snižování spotřeby. Vytápění a chlazení budov totiž v Evropě každoročně spotřebuje největší díl energie. "Od roku 1990 v Česku klesla roční spotřeba tepla pouze pro vytápění bytu nejen následkem oteplování, ale i díky zateplování domů, lepší regulaci topení a změnou našeho chování ze 45 na 15 gigajoulů, tedy na třetinu," doplnil výkonný ředitel Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek.
