Některé země ze středu a východu EU ztěžují uprchlíkům možnost požádat na svém území o azyl. Přístup k ochraně zkomplikovaly zvýšené kontroly, postup policie i výstavba zábran na hranicích. Uvádí to zpráva s názvem Vyhozeni ze dveří, která popisuje přístup běženců k ochraně v Česku, Maďarsku, Polsku, Slovinsku a Bulharsku. Na tiskové konferenci v Praze ji představili zástupci neziskových organizací z několika států. Česká cizinecká policie se ohradila proti tomu, že by ztěžovala či mařila snahu cizinců žádat v ČR o azyl. Označila to za nesmysl.
Na vypracování zprávy se vedle české Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU) podílely helsinské výbory z Maďarska a Bulharska, Helsinská nadace pro lidská práva z Polska a Právně informační centrum pro neziskové organizace ze Slovinska. Všechny organizace jsou součástí zastřešujícího evropského výboru pro uprchlíky (ECRE).
"Vidíme podobné problémy při jednání s uprchlíky v zemích střední Evropy a na balkánské cestě. Státy nechtějí, aby přes ně lidé chodili, aby se tam usadili, odmítají přerozdělení uprchlíků. Omlouvají to pak tím, že lidé stejně nechtějí zůstat," uvedl šéf OPU Martin Rozumek. Podle něj se některé země odvolávají na mezinárodní legislativu, aby mohly uprchlíky ze svého území vracet do jiných států.
Podle mezinárodních pravidel by měli uprchlíci podat žádost o azyl v první zemi EU, do níž vstoupí. ČR tak vrací zadržené cizince bez řádných dokladů do okolních států, vnější hranici má jen na letišti. Podle zástupců organizací není v některých zemích výjimečné ani "násilné vyhazování" uprchlíků z území, jinde jim policie neumožní žádost o azyl podat.
Mluvčí české cizinecké policie Kateřina Rendlová uvedla, že odepření vstupu je zákonný prostředek. Loni ho policie využila u 369 lidí s padělanými doklady, bez víz či jiných povolení, o azyl nežádali. Nejčastěji to byli lidé z Ázerbájdžánu, Iráku, Ruska a Gruzie, upřesnila Rendlová. "Je naprostý nesmysl, že by cizinecká policie jakkoliv ztěžovala, nebo dokonce mařila snahu cizinců požádat v České republice o azyl," dodala mluvčí. Podle ní cizinci o azyl v Česku nežádají, protože by pak neměli možnost usilovat o ochranu v zemi pro ně atraktivnější. Raději se prý vrací do vlasti a pokusí se přicestovat znovu jinudy.
Pracovníci OPU sledovali situaci na pražském letišti, v jehož budově je přijímací centrum pro uprchlíky. "Překážky, které jsme viděli, mají dva scénáře. První se týká lidí, kteří přiletí bez platných dokladů, druhé těch, co mají víza a pasy v pořádku," uvedla Franková. Popsala případ mladíka ze Srí Lanky. I když při kontrole stále anglicky opakoval slovo "uprchlík", bez řádných dokumentů skončil v cele a musel se vrátit do vlasti, přestože byl obětí mučení. Jako druhý příklad zmínila případ dvojice jezídů a jejich čtyř dětí. Rodina přijela s platnými vízy, která získala v Irbílu. Byla zadržena. Personál ji chtěl vrátit zpět.
Podle Anikó Bakonyi z Maďarského helsinského výboru nevpuštění uprchlíků do země či jejich odvážení a neumožnění žádosti o azyl vypadá jako obvyklý postup. "Vybrali jsme pro zprávu motto: Vyhozeni ze dveří. Je to dobrá metafora," uvedla Bakonyi. Dodala, že ploty na hranicích uprchlíky od vstupu do zemí neodradí, jen zvýší jejich nebezpečí.
Organizace žádají zavedení monitoringu postupu na hranicích. Chtějí vědět, jak se procedura s uprchlíky odehrává. Zdůrazňují, že by se i při zvýšených kontrolách měla dodržovat lidská práva.
Podle údajů Eurostatu Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají o azyl nejméně. Zatímco v osmadvacítce připadá na milion obyvatel v průměru 702 lidí, kteří poprvé usilují o získání ochrany, v ČR je jejich množství pětadvacetkrát menší. Na milion lidí bylo loni ve třetím čtvrtletí 28 žadatelů.
