České zdravotnictví
Některým pražským nemocnicím chybí dostatek dárců krve

Některým pražským nemocnicím chybí akutně dárci krve, nejvíc skupina A a nula. Ve fakultní nemocnici v Motole, která nemá vlastní odběrové místo, ale získává krev z Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), jsou zásoby nejnižší za posledních několik let. Uvedla to na twitteru. O potřebě krve od dobrovolných dárců informovaly i další pražské nemocnice. V Česku pravidelně daruje krev asi 230 000 lidí, podle odborníků je jich potřeba víc. Optimálně asi o 150 000.

"V letním období se vždy potýkáme s výrazně menšími zásobami krve, než je tomu ve zbylé části roku. Bývá to především kvůli tomu, že mnoho lidí cestuje o prázdninách do zahraničí a nesplňují pak nutné podmínky pro bezpečný odběr. Letos ale velká část z nich tráví dovolenou v ČR, a může tedy potřebným kritériím vyhovět," uvedla FN Motol na facebooku.

VFN informovala, že potřebuje zejména dárce skupiny A a nula, méně časté Rh negativní i pozitivní, kterých zhruba 85 procent. Ústav hematologie a krevní transfuze podle barometru uvedeného na webu k požadovaným krevním skupinám přidává i B s Rh negativním. Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN) poptává všechny kromě skupiny AB.

Covid-19 se krví nepřenáší

Krev dárců se na virus přenášející covid-19 netestuje. Podle webu Thomayerovy nemocnice v Krči se infekce krví nepřenáší. "Infikovaný dárce by ale mohl nakazit ostatní dárce nebo personál, proto je odpovědný přístup dárců velmi důležitý," uvedla nemocnice.

Lidé s příznaky, které mohou naznačovat nákazu koronavirem, by podle nemocnic proto neměli chodit krev darovat. U vstupu většina měří dárcům teplotu, dalšími příznaky jsou dušnost, suchý kašel, únava, bolest v krku nebo svalů, závratě, zimnice, zvracení, průjem nebo náhlá ztráta čichu a chuti. Lékaři ale připomínají, že darovat krev není možné s příznaky žádné nemoci. Dárce se musí cítit zdráv.

Podmínky pro dárcovství

Darovat krev podle ÚVN nelze čtyři týdny po návratu ze zahraničí a stejnou dobu po kontaktu s nakaženým s covidem-19. Na čtrnáct dní jsou z darování vyloučeny osoby, které byly v kontaktu s někým s nařízenou karanténou.

ÚHKT přijímá od července ihned po návratu ze zahraničí dárce, kteří byli v zemích s nízkým rizikem podle seznamu ministerstva zahraničních věcí. U ostatních zemí je třeba počkat z darováním krve 28 dní po návratu. Kromě zemí s vyšším výskytem covidu-19 není možné darovat ihned také po návratu se zemí, kde se šíří západonilská horečka.

Spotřeba transfuzních přípravků vyráběných z krve dárců v posledních měsících významně poklesla. Nemocnice omezily plánované operace, takže problémem nebyl ani nižší počet dárců. Někteří lidé se totiž v době epidemie báli chodit do nemocnice, obavy z nákazy ale podle lékařů nebyly na místě.

Už před prvním nakaženým v ČR transfuzní stanice odmítaly dárce, kteří se v poslední době vrátili z Itálie nebo Číny. Návštěva exotické země, kde se vyskytují i jiné infekční nemoci, znamená odložení darování i běžně, ze zemí s malárií až o půl roku.

Dárce krve má ze zákona nárok v den odběru na volno z práce a za každý odběr si mohou o 3000 korun snížit základ daně. Za jejich bezplatnou pomoc jim přispívají i všechny zdravotní pojišťovny.