O odsunu
Německo musí mluvit se sousedy i o minulosti, míní vysídlenci
29.08.2015 14:52
Německo se při jednáních se svými sousedy včetně Česka nesmí vyhýbat sporným tématům a musí mluvit i o minulosti. V Berlíně k tomu vyzval předseda německého Svazu vyhnanců (BdV) Bernd Fabritius. Organizaci sdružující spolky německých poválečných vysídlenců podle něj jde především o to, aby středoevropské země uznaly, že odsun byl protiprávní.
"Více než pětadvacet let po pádu východního bloku a jedenáct let po východním rozšíření EU chceme my, němečtí vysídlenci, konečně vést kritický dialog bez předsudků s baltskými státy a s našimi východními sousedy Polskem, Českem, Slovenskem a Maďarskem," řekl Fabritius na tradičním Dni vlasti. "Není možné, aby se mezi sousedy, mezi přáteli, celá desetiletí určitá témata tabuizovala," dodal.
Podle Fabritiuse je 70 let po skončení druhé světové války nejvyšší čas začít hovořit o okolnostech odsunu Němců ze zemí střední a východní Evropy. "Nikdo z nás nechce způsobit nové bezpráví. Co chceme, je uznání historických zkušeností, přijetí toho, že vyhánění bylo protiprávní, a opuštění principu kolektivní viny," řekl předseda BdV.
Lpění na principu kolektivní viny dnes na Dni vlasti odmítla také bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilia Müllerová. "Nacistickým Německem rozpoutaná druhá světová válka byla nejhorším okamžikem lidských dějin. Miliony lidí zahynuly při holokaustu, miliony dalších byly deportovány nebo uvězněny v koncentračních táborech," řekla. "Po skončení války ale bezpráví pokračovalo. A v roce 1990 to jasně řekl i český prezident Václav Havel - že vyhnání Němců nebyl trest, byla to pomsta," uvedla ministryně.
Poválečný odsun Němců ze zemí střední a východní Evropy označila Müllerová za zločin proti lidskosti. V současnosti se ale podle ní stále častěji v zemích, odkud byli Němci vysídleni, objevují vstřícná gesta k odsunutým. Vyzdvihla v této souvislosti letošní Pouť smíření, která připomněla vyhnání německy mluvících obyvatel Brna.
Fabritius také uvedl, že rozšíření EU o středoevropské země v roce 2004 jistým způsobem vrátilo vysídlencům jejich vlast. "V Sudetech, ve Slezsku a skoro na všech místech, kde byl náš domov, jsme dnes - stejně jako tamní obyvatelé - občany EU. Můžeme tam žít, získat majetek, zakládat rodiny. Ano, mohli bychom tam znovu mít domov," řekl Fabritius.
BdV na Dni vlasti ocenil čestnou plaketou spolkové země Bavorsko, Hesensko a Sasko za to, že loni jako první zavedly památný den, který od loňska vždy druhou zářijovou neděli připomíná osud vysídlených Němců. Fabritius řekl, že díky iniciativě těchto tří zemí se podařilo prosadit celostátní památný den věnovaný vysídlencům. Ten připadá na 20. červen, který je podle OSN mezinárodním dnem uprchlíků.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.