Bruntálský soud začal řešit první žalobu podanou Českou provincií řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě (zkráceně německého řádu) v souvislosti s církevními restitucemi. Řád žádá navrácení kostela v Karlově Studánce na Bruntálsku.
Zpět chce budovu, inventář i příslušné pozemky. Ministerstvo kultury loni žádost odmítlo. Kostel řád už víc než patnáct let využívá a slouží v něm několikrát týdně mše, řekl mediální zástupce řádu Mikoláš Černý.
Právní zástupce řádu u soudu uvedl, že kostel je historickým majetkem řádu. "Žalobce v něm vždy poskytoval náboženské služby. Místní faráři v něm sloužili mše pro své farníky už od doby první republiky až do roku 1946," uvedl právník. Dodal, že po tomto roce v kostele mše sloužili kněží řádu z okolních kostelů. V žalobě také uvedl, že pokud by německý řád u soudu uspěl, kostel by i nadále využíval k pastorační činnosti.
Ministerstvo kultury loni žádost v rámci majetkového vyrovnání s církvemi odmítlo. Proto řád podal žalobu. Ministerstvo argumentovalo například tím, že řád není právním nástupcem původního vlastníka. Tvrdí také, že řád po skončení druhé světové války nebyl vlastníkem nemovitosti, takže nemůže žádat o její navrácení.
"Nárok není opodstatněný," řekla u soudu právní zástupkyně Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Také uvedla, že v minulosti se soudy nárokem řádu a jeho argumenty už zabývaly. Žaloby zamítaly, popřípadě je řád bral zpět.
Právním nástupcem původního vlastníka
S argumenty státu právník německého řádu nesouhlasí. Podle něj je jednoznačně prokázáno, že Česká provincie řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě je právním nástupcem původního vlastníka. Řekl také, že po válce, před níž kostel zkonfiskovalo nacistické Německo, velmistr řádu žádal o jeho navrácení. Žádost ale do února 1948 nebyla vyřízena. Ve vztahu k důkazní situaci dodal, že žalobce má nyní k dispozici nové dokumenty, které prokazují jeho nárok.
Německý řád už podal i další žaloby. Jeho mluvčí řekl, že řád žádá vydání lesů, polí, budov i hradů, které před válkou vlastnil a byly mu zabaveny nacisty. Jedná se o nemovitosti a pozemky o celkové rozloze 19 074 hektarů.
Například požaduje hrady Bouzov na Olomoucku a Sovinec na Bruntálsku, chatu Ovčárna na Pradědu či velmistrovský dům a část konventu v Opavě. Žaloby budou v budoucnu řešit soudy i v Olomouci a Opavě.
Stát majetek konfiskoval podle Benešových dekretů. Řád argumentuje tím, že majetek sice byl konfiskován podle těchto dekretů, jenže nikoli řádu, ale nacistům, kteří Německý řád zrušili jako nepřátelský říši. Řád byl založen v roce 1190 v Akkonu, přístavním městě v dnešním Izraeli, jako špitální bratrstvo. Od roku 1204 začal působit i v některých místech na území současné České republiky.
Řády či církevní společnosti vedou řadu sporů o majetek. Část žalob se týká případů, kdy stát odmítl vydat majetek, dalšími žalobami se církev domáhá majetku obecního či krajského, který podle zákona vydán být nemůže. Církve ale chtějí, aby soud rozhodl o tom, že obce získaly majetek neoprávněně, a ten proto ve skutečnosti stále patří státu.
V případě kostela rozhodnutí nepadlo. Rathouský totiž požádal po předložení důkazů o předběžný názor soudu. Soudkyně Silvie Hodaňová pak uvedla, že podle ní se zákon o církevních restitucích na řád nevztahuje. "Nevím proč, ale vás tam stát nechce zahrnout. Pokud vám vznikla škoda, tak ještě před dobou, kterou řeší církevní restituce," řekla. I podle ní komunističtí úředníci majetek řádu neznárodnili. "Přistupovali k němu jako k majetku zkonfiskovanému německému státu," uvedla.
Následně právník žalující strany požádal o odročení procesu. Čas hodlá využít k tomu, aby našel důkazy, které závěry soudkyně vyvrátí. Proces proto bude pokračovat 27. září.
