Učitel, který po třiceti letech přišel o práci, dohlíží na dva mladíky, jak zametají chodník. Do dvou měsíců od vyhazovu si totiž nenašel práci a od státu by tak nedostal ani korunu. I takový obrázek se může naskytnout po Novém roce v ulicích českých měst. Od příštího roku se v rámci sociální reformy rozšíří počet lidí, kteří budou muset vykonávat veřejné služby.
Ty budou muset nově provádět i lidé, kteří jsou evidováni déle než dva měsíce na úřadech práce. Pokud práci bez vážného důvodu odmítnou, budou z evidence vyřazeni a přijdou tak o podporu v nezaměstnanosti a o dávky v hmotné nouzi.
Podle mluvčího úřadu práce Jiřího Reichla se o necitlivý krok nejedná. "Ono se pořád říká, že my šikanujeme chudáčky nezaměstnané. V Německu, které je nám dáváno za vzor, to ale takto funguje. Když někdo přijde v Bavorsku na úřad práce, musí povinně nastoupit na školení. Když člověk od státu něco požaduje, musí mu také něco dát," tvrdí.
Práci nabídnou i na železnici
Volných pozic pro nezaměstnané bude podle Reichla dostatek.
"Když se projdete po jakémkoli městě, tak uvidíte, že té práce je potřeba udělat spoustu. V současné chvíli intenzivně jednáme s ministerstvem a potenciálními zaměstnavateli. Jde například o České dráhy a Správu železniční dopravní cesty, které budou mít možnost nabídnout své kapacity," uvedl pro on-line deník TÝDEN.cz.
V případě Českých drah by se případně zřejmě jednalo o odbornější pozice. "U ČD je ve většině profesí kladen vysoký požadavek na zdravotní a odbornou způsobilost danou zákonem. Všechny tyto osoby musejí projít speciální zdravotní prohlídkou a také speciálním školením," upozornil mluvčí ČD Petr Šťáhlavský.
Kromě případné práce na dráze půjde dále například o obligátní úklid ulic. Ten nyní tvoří 34 procent všech činností, ke kterým chtějí obce nezaměstnané využívat. Nezaměstnaní by mohli rovněž hlídkovat u přechodů poblíž škol.
Podle ministerstva by však nemělo docházet k situacím, kdy budou vzdělané osoby nuceny právě třeba uklízet chodníky. Ministerstvo připravuje metodiku, podle které budou nezaměstnaní na veřejné práce přidělováni. Mají to být primárně ti, kteří již nárok na podporu v nezaměstnanosti nemají a jsou velmi často příjemci dávek pro sociálně slabé. Úkolem úředníka bude především rozpoznat osoby, u nichž je předpoklad, že zneužívají systém.
Vzdělaní budou koordinovat ostatní
"Konkrétní kritéria se nyní dotvářejí i na základě zkušeností obcí s veřejnou službou," říká náměstek ministra práce a sociálních věcí Karel Machotka. Počítá se podle něj například se zavedením takzvaných koordinátorů veřejné služby, což budou také nezaměstnaní. "Lidé z evidence úřadů práce s vyšším vzděláním nebo s potřebnými profesními zkušenostmi by měli plnit roli jakýchsi koordinátorů ostatních pracovníků," uvedl Machotka.
Podle Reichla nehrozí, že by úřady práce byly od ledna zahlceny novou agendou a nestíhaly služby přidělovat. V rámci reformy dojde ke změně struktury úřadů, které tak získají nové posily. "Nově budou úřady práce jediným výplatním místem pro všechny dávky - už nepůjde o úřady práce a obecní úřady zároveň. Od obecních úřadů přebereme i část zaměstnanců," vysvětlil.
Veřejnou službu v současnosti vykonávají lidé v hmotné nouzi na základě písemné smlouvy s obcí. Za její výkon jim přitom nenáleží odměna, mohou však dostat vyšší částku na dávkách. Práci nezaměstnaných v současnosti využívá necelých osm procent obcí v České republice. Pro příští rok to má v plánu 9,3 procenta celkového počtu. Nejvíce využívají veřejnou službu pražské městské části a obce v Karlovarském kraji.
