Výzva Evropského parlamentu ke zmrazení jednání s Tureckem o vstupu do Evropské unie neznamená, že by se s Tureckem mělo úplně přestat mluvit. Řekla to česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Podle ní by také po zmrazení přístupových rozhovorů nemělo dojít k tomu, že Turecko opustí principy právního státu, politickou pluralitu a svobodu tisku, k nimž se v rámci vyjednávání s EU zavázalo.
Evropský parlament vyzval ke zmrazení přístupových rozhovorů s Tureckem v právně nezávazné rezoluci na konci listopadu. Kontakty na parlamentní úrovni či jednání s tureckou vládou by ale podle Šojdrové měly pokračovat. "Dialog by měl být daleko intenzivnější, protože my se nechceme obrátit zády k tureckému lidu," řekla.
Kontakty mezi Tureckem a EU podle ní oslabily a není to pouze v důsledku neúspěšného červencového pokusu o vojenský puč v Turecku. "Bohužel, rok a půl se nesešla společná delegace poslanců Turecka a Evropského parlamentu. To ukazuje, že to není jen věc momentálního vývoje po puči, který by byl pochopitelný, ale delší dobu se Turecko vyhýbá diskusi. Vládní garnitura nechce vysvětlovat velmi tvrdý postup vůči Kurdům," řekla europoslankyně.
Podle Šojdrové přístupové rozhovory s Tureckem vedly v minulosti k tomu, že země zavedla demokratický systém, umožnila fungování politických stran, zajistila svobodu tisku nebo zrušila trest smrti. "Nemělo by dojít k ukončení toho, že tyto principy tam existují," řekla. V tomto smyslu europoslankyně také chápe nedávné vyjádření ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) o české podpoře tureckých snah o členství v EU jako podporu zachování těchto demokratických principů.
Šojdrová podotkla, že i přes napjaté vztahy mezi EU a Tureckem stále funguje březnová dohoda, která umožňuje vracet uprchlíky z řeckých ostrovů do Turecka a která vedla k omezení migrace do Evropy. "Co nefunguje, je příprava Turecka na bezvízový styk. To v tuto chvíli nepřipadá vůbec do úvahy, protože Turecko neplní zásadní kritéria, která mělo splnit," řekla europoslankyně.
