Po vlastních stopách
Neunikl před nimi ani lyonský řezník. Lovci nacistů v Praze
19.06.2015 19:10 Původní zpráva
Manželé Beata a Serge Klarsfeldovi jsou známí především jako ti, kdo vypátrali a "dotáhli" k soudu jednoho z nejkrutějších nacistických zločinců Klause Barbieho, přezdívaného lyonský řezník. Minulý týden přijeli na skok do Prahy a navštívili výstavu Osvětimské album. On-line deník TÝDEN.CZ s oběma krátce pohovořil.
Ona původem Němka, ona Žid. Seznámili se zkraje 60. let, zamilovali se do sebe a brzy se z nich stali jedni z nejvýznamnějších lovců nacistů a levicových aktivistů. Byť žijí ve Francii, mají i významné vazby na někdejší Československo, Českou republiku a Prahu. Byli to právě oni, kdo vypátrali originál Osvětimského alba, který u sebe v USA měla někdejší československá občanka Lili Jacobová, a v roce 1980 ji přemluvili, aby unikátní soubor snímků dokumentující vyhlazování Židů v Osvětimi darovala Muzeu holocaustu v Izraeli.
Nechybělo přitom mnoho a Beata (ročník 1939) a Serge (1935) by se nikdy nesetkali. Serge totiž za okupace Francie jen se štěstím unikl transportu do koncentračního tábora. Když do jejich domu v Nice vtrhlo nacistické komando, otec ukryl Serge, jeho sestru a matku za dvojitou stěnu do skříně. Před tím jim řekl: "Když budeme zatčeni, já přežiji, protože jsem silný, ale ženy a děti v táborech nepřežijí," popsal Serge on-line deníku TÝDEN.CZ událost z roku 1943. On se sestrou a matkou skutečně nakonec válku přežili na venkově, jejich otec Arno šel ovšem okamžitě po příjezdu do Osvětimi do plynové komory.
Nezdařený únos
Po válce se pak Serge se svou ženou Beatou angažovali při pátrání po nacistických zločincích, kteří žili nepotrestaní třeba v Německu, nebo utekli do Jižní Ameriky. Měli významný podíl na tom, že se Německo vypořádalo se svou minulostí a pod tlakem vydalo někdejší nacisty k soudům do Francie.
To byl i případ plukovníka SS a šéfa gestapa Kurta Lischky, který byl odpovědný za masové deportace Židů ve Francii. Po válce žil v Kolíně nad Rýnem a Klarsfeldovi se ho v roce 1971 pokusili unést do Francie. Jenže akce se nezdařila, Lischka začal na ulici křičet, takže nakonec skončili krátce ve vězení za pokus o únos Klarsfeldovi. Nakonec ovšem oba lovci nacistů dosáhli svého, i když proces s Lischkou začal až v roce 1979 - dostal 12 let vězení.
Na konci 60. let se Beata "proslavila" tím, že dala veřejně facku německému kancléři Kurtu Kiesingerovi, dlouholetému členovi NSDAP. Díky kampani, kterou proti Kiesingerovi rozpoutala, se jeho nástupcem stal Willy Brandt, bojovník proti nacistům.
Klaus Barbie u soudu
V 70. letech pak rozpoutali manželé Klarsfeldovi akci proti nacistovi s "dívčím" jménem Klaus Barbie. Za války šéfoval lyonskému gestapu a pro svou mimořádnou krutost se mu začalo říkat řezník z Lyonu. Účastnil se několika tisíců poprav a mučení 14 tisíc odbojářů. Po válce byl v nepřítomnosti Francií odsouzen k trestu smrti, ale Američané ho odmítli vydat a pomohli mu emigrovat do Bolívie. Barbie po válce nepracoval jen pro americkou, ale také pro západoněmeckou tajnou službu a v Bolívii též pro tamního pravicového diktátora.
Právě Klarsfeldovi mají největší zásluhu na tom, že byl po letech vydán do Francie a v roce 1987 v Lyonu za zločiny proti lidskosti odsouzen na doživotí. "Všechny mé problémy z minulosti začaly, když paní Klarsfeldová přijela do Bolívie," prohlásil prý později Barbie.
Na počátku 70. let se Beata objevila také v Praze, ale nepobyla tady dlouho. Za to, že na Václavském náměstí rozdávala letáky proti stalinizaci a antisemitismu komunistické vlády, byla zatčena a posléze vyhoštěna do Rakouska. Oba lovci nacistů skončili ve vězení několikrát, dozorci se ale mnohdy netajili svými sympatiemi k jejich práci. "Jednou za mnou přišel i ředitel věznice a řekl mi, že je to pro něho čest," uvedl Serge.
Bomba na autě
Manželé měli štěstí i při bombových atentátech, například ve Francii byla výbušnina na střeše jejich auta; ještě nebezpečnější to bylo v Bolívii. "Naším cílem je bojovat na konkrétním místě, jde o to být aktivní," prohlásil při návštěvě Prahy Serge. Když se ohlíží za svým životem, velmi si cení především toho, že podrobně popsal dějiny "konečného řešení židovské otázky" ve Francii a že prokázal vinu konkrétních lidí.
V Praze zavzpomínali i na to, jak se jim podařilo přesvědčit výše zmíněnou Lili Jacobovou, aby unikátní Osvětimské album předala izraelskému muzeu. Klarsfeldovi si najali detektiva, aby Lili ve Spojených státech vypátral, ale ona s nimi nechtěla mluvit. "Řekl jsem jí číslo z Osvětimi, které měla vytetované na ruce, a ona mi pak otevřela dveře," řekl Serge.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.