Než dáme mříž, zmizí z bytu kohoutky. Lidé z Janova píší Sobotkovi

Domácí
5. 3. 2015 15:15
Jízdní oddíl policie na litvínovském sídlišti v průběhu demonstrace "proti rasismu a za řešení situace na sídlišti Janov". Snímek je z roku 2008.
Jízdní oddíl policie na litvínovském sídlišti v průběhu demonstrace "proti rasismu a za řešení situace na sídlišti Janov". Snímek je z roku 2008.

Obyvatelé litvínovského sídliště Janov zorganizovali petici, kterou chtějí upozornit na údajně složité soužití se sociálně slabými, především Romy. Společně s dopisem a konkrétními požadavky ji pak zašlou premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Petice je podle správců janovských panelových domů poslední možností, jak na problémy upozornit. Situace je podle nich horší než v roce 2008, kdy byl Janov terčem několika protiromských demonstrací.

Organizátory petice jsou zástupci družstva Krušnohor, které na janovském sídlišti vlastní nebo spravuje 1300 bytů. Dva domy už nechalo družstvo zakonzervovat. Škody na jeho majetku jdou podle předsedy Krušnohoru Františka Ryby do milionů korun. "Je naprosto běžné, že když se někdo odstěhuje, tak během hodiny, než dáme na dveře bytu mříže, z bytu zmizí kohoutky, vodoměry. Úplně nejhorší je, když třeba zbourají sádrové příčky, aby z nich vytáhli drátek o průměru 2,5 milimetru," řekl Ryba.

V řadě bytů, odkud nájemníci odešli, zůstal nepořádek. Některé jsou částečně vypálené, jsou v nich hromady odpadků. "Je naprosto běžné, že byty nechají v této podobě.
Společenství potom musí hradit vyklizení, řešíme potíže s hygienou, v hromadách odpadků se objevili potkani," řekla zástupkyně jednoho z domů Hana Žihlová.

Také ona petici podepsala. "Žijeme v každodenním strachu, máme obavy o naše děti, všude se válejí injekční stříkačky. Pokud to počasí dovolí, tak se válejí kolem domů a my máme strach kolem nich i projít," píšou iniciátoři petice. Podle Ryby je petice premiérovi zoufalým krokem místních lidí, kteří upozorňují na to, že situace je obdobná jako v roce 2008. Tehdy se ve městě konalo několik demonstrací. K pravicovým radikálům se připojily stovky místních lidí. "Tenkrát vyšli tátové s dětmi na ramenou protestovat proti tomu problému a v Janově na ně čekali ozbrojenci s vodními děly a koňmi. Problém je, že se na to nabalí radikálové, ale bylo tam několik set obyčejných slušných lidí, kteří chtěli jen ukázat, že takhle už žít nechtějí," dodal Ryba.

Vedení litvínovské radnice podle starostky Kamily Bláhové stanovisko k petici zaujímat nebude. Problémy místních však chápe. "Samozřejmě vítáme každou aktivitu, která na problém upozorní. I my víme, že jde o problematickou lokalitu," řekla Bláhová. Možnosti města jsou podle ní omezené. Domy prošly před lety privatizací a vlastní je soukromníci. "V Janově funguje řada sociálních služeb, máme tam preventisty kriminality, městskou policii.

Možnosti města jsou ale omezené. I proto sem opakovaně zveme ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou. Opakovaně apelujeme na vyšší místa, aby úřady i politici situací nejen v Janově, ale i dalších sociálně vyloučených lokalitách zabývali," doplnila Bláhová. Město do Janova v posledních letech investovalo i díky evropským dotacím desítky milionů korun. Nechalo vybudovat chodníky nebo hřiště.

Pod peticí je zatím asi 500 podpisů, kolovat mezi obyvateli Janova bude ještě do konce tohoto týdne. Pak ji organizátoři odešlou premiérovi.

Autor: ČTK Foto: ČTK , Zavoral Libor

Naše nejnovější vydání

TÝDENSedmičkaTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ