Nemajetková újma
Nezákonná vazba = odškodné. Soud určil "ceník" za justiční šikanu

Nejvyšší soud stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním. Patří mezi ně závažnost údajného trestného činu, délka řízení a vzniklé následky v profesní, soukromé či rodinné sféře. Optimální výši náhrady ale soudci ve sjednocujícím stanovisku neuvedli. Záleží prý vždy na okolnostech. "Paušalizace přiměřeného zadostiučinění není namístě," řekl mluvčí soudu Petr Knötig.

Nejvyšší soud kritéria shrnul v takzvaném sjednocujícím stanovisku, které poslouží soudům všech stupňů při rozhodování o náhradě. Podobným způsobem se už Nejvyšší soud vyjádřil k přiměřenému odškodnění za dlouhé trestní řízení a nezákonnou vazbu. V případě vazby soudci přímo stanovili vhodnou částku, která činí podle okolností 500 až 1500 korun za den. U trestního stíhání Nejvyšší soud tak konkrétní nebyl.

Nové stanovisko se týká nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsouzením. Každé trestní řízení podle soudců představuje významný zásah do soukromého a osobního života a negativně se dotýká cti a dobré pověsti. "Takový zásah je o to intenzivnější, prokáže-li se následně, že se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem," uvedl Knötig.

Soudy musí výši zadostiučinění stanovit podle okolností každého případu. Prvním kritériem je povaha trestní věci, tedy závažnost údajného trestného činu. Například pokud byl někdo nedůvodně stíhán za brutální vraždu, dostane zřejmě vyšší náhradu než člověk viněný z kapesní krádeže. Druhým kritériem je délka trestního řízení, třetím jsou následky v osobnostní sféře poškozeného.

K možným negativním dopadům na člověka patří morální narušení integrity osobnosti a narušení profesní, soukromé či rodinné sféry života. "Které konkrétní složky osobnosti mohou být zahájením a vedením trestního stíhání v konkrétním případě narušeny, nelze předem taxativně stanovit," uvedl Knötig. Důležité jsou i další okolnosti stíhání. Vyšší zadostiučinění by nejspíš získal člověk, jehož stíhání začalo prokazatelně s cílem ho poškodit.

Nejvyšší soud se problematikou zabýval na základě případu muže z Karlových Varů, který chtěl od ministerstva spravedlnosti 300 tisíc korun za nezákonné stíhání. Obvodní soud pro Prahu 2 i odvolací Městský soud v Praze mu podle Knötiga přiznaly výrazně nižší odškodnění, Nejvyšší soud jim nyní nařídil, aby se nárokem zabývaly znovu. Policie muže stíhala za porušování povinnosti při správě cizího majetku, zneužívání pravomoci veřejného činitele, zkreslování údajů o stavu hospodaření a podvod. Odsouzen však nebyl.