Nezaměstnanost v Česku v srpnu vzrostla na 3,4 procenta z červencových 3,3 procenta. Práci hledalo 251 753 lidí. Zaměstnavatelé nabízeli více než 312 tisíc volných míst. Údaje ve čtvrtek zveřejnil Úřad práce ČR. Podle něj je mírný nárůst nezaměstnanost v tomto období běžný. Loni v srpnu byla nezaměstnanost 3,6 procenta, bez práce bylo téměř 268 tisíc lidí.
"V průběhu září můžeme očekávat oživení pracovního trhu. Současně jde o měsíc, kdy do evidence ÚP ČR přichází hlavní vlna absolventů a v závislosti na počasí postupně končí sezonní práce," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Nezaměstnanost tak může v následujících měsících mírně vzrůst, což podle Najmona odpovídá klasické vývojové křivce.
Od únorového vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo podle zdrojů úřadu v Česku práci celkem 112 521 občanů Ukrajiny. Někteří z nich už se ale vrátili domů nebo ze zaměstnání odešli. Ke konci srpna tak v ČR pracovalo 80 676 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou.
Po dobu války na Ukrajině se na úřadech práce zaregistrovalo 20 379 cizinců pod dočasnou ochranou. Úřad jim nabízí mimo jiné i pomoc s financováním kurzů českého jazyka. "Právě jazyková bariéra je jednou z nejčastějších překážek pro výkon především kvalifikovaných profesí," podotkl Najmon. Ukrajinci pracují nejčastěji jako montážní dělníci výrobků a zařízení nebo pomocníci ve stavebnictví, výrobě a v dopravě.
Vedle vývoje konfliktu na Ukrajině bude v příštích měsících situaci na trhu práce podle ÚP ČR ovlivňovat také aktuální epidemická situace a projeví se i dopady energetické krize na zaměstnavatele. V srpnu se už v menší míře začali do evidence uchazečů o zaměstnání hlásit i čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují.
Nejvyšší podíl nezaměstnaných byl na konci prázdnin v Ústeckém kraji, a to 5,2 procenta. Následoval Moravskoslezský kraj s mírou nezaměstnanosti 4,9 procenta. Naopak v Pardubickém a Jihočeském kraji byla nezaměstnanost shodně 2,5 procenta, nejméně v ČR.
Mezi jednotlivými okresy je na tom nejlépe Praha-východ s mírou nezaměstnanosti 1,4 procenta. Pod dvě procenta se dostaly ještě okresy Pelhřimov, Benešov, Praha-západ, Jindřichův Hradec a Rychnov nad Kněžnou. Na opačném konci tabulky je Karvinsko, kde je podíl nezaměstnaných 8,2 procenta. Následují Mostecko s nezaměstnaností 6,7 procenta a Chomutovsko s 6,1 procenta.
Na jedno volné pracovní místo připadá v Česku v průměru 0,8 uchazeče o zaměstnání. U více než 70 procent volných míst poptávají zaměstnavatelé uchazeče se základním či nižším vzděláním. Hledají například dělníky pro výstavby budov, obsluhu vysokozdvižných vozíků, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů a tahačů, ostatní pomocné pracovníky ve výrobě, zedníky, kamnáře a dlaždiče nebo montážní dělníky mechanických zařízení a kuchaře. Zájem je stále i o sezónní pracovníky v zemědělství, zahradnictví nebo v lesnictví.
Průměrný věk nezaměstnaných byl v srpnu 43,6 roku, loni to bylo 43,4 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění. Bez práce byli nejčastěji lidé s nižší kvalifikací, především s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. Průměrná délka evidence na úřadech práce se ve srovnání s červencem zkrátila o 19 dní na 495 dní.
V srpnu se na Úřadu práce ČR nově zaevidovalo 42 324 lidí, meziměsíčně o 7478 více. Nejvíce lidí do evidence přibylo z Prahy a středních Čech, v obou případech jich bylo více než 5500. O zprostředkování zaměstnání žádají v současné době především lidé, kteří přicházejí například z oblasti vzdělávání, maloobchodu a velkoobchodu, z oblasti veřejné správy, zdravotní péče, výroby motorových vozidel nebo výroby potravinářských výrobků.
Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v srpnu 78 960 lidí, což je 31,4 procenta všech uchazečů o zaměstnání. V průměru pobírali 9928 korun měsíčně. Podporu do 4500 korun dostávalo 16 664 nezaměstnaných. Maximální výši podpory, tedy 21 488 korun, pak ÚP ČR vyplácel 3654 uchazečům o zaměstnání.
