Na 520 miliard korun ročně vyčíslili odborníci ztráty z nezdravého životního stylu Češek a Čechů. Jde o výdaje na léčbu chronických nepřenosných nemocí a ztráty HDP kvůli pracovní neschopnosti. Data zveřejnil Státní zdravotní ústav (SZÚ) s tím, že až 80 procentům těchto nemocí lze předejít ozdravěním životního stylu. Odborníci také spočítali, že efektivní prevence může omezit v krátké době počty onemocnění o pět procent, což uspoří kolem 25 miliard korun za rok.
Česká populace zaujímá v Evropě ve výskytu rizikových faktorů chronických nemocí přední, tedy nejhorší místa - v kouření je na třetím místě, v pití alkoholu na prvním a ve výskytu obezity na druhém až čtvrtém místě.
"Důsledkem toho je, že průměrný Čech onemocní v 61 letech a následně stráví 17 let života v nemoci, zatímco průměrný Švéd onemocní o devět let později, v 70 letech, a v nemoci stráví jen 12 let, tedy o pět let méně," uvedla na webu Marie Nejedlá ze SZÚ. Připomněla, že Švédové vykouří polovinu cigaret a vypijí polovinu alkoholu než Češi a snědí oproti nim dvakrát více ovoce a zeleniny.
Motivovat lidi ke zdravému životnímu stylu hodlal v chystané reformě exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09). Zdravotním pojišťovnám chtěl dát možnost odměnit až tisícikorunou ročně pojištěnce, který bude v léčbě a prevenci dodržovat doporučení lékaře. Navrhnul zákaz kouření v restauracích a větší ochranu dětí a nekuřáků. Normy se ale nedostaly ani k projednání ve vládě. Heger je nechal na ministerstvu svým následníkům k využití.
Nejedlá připomněla, že třeba Tasmánie zvažuje zákaz prodeje tabákových výrobků všem lidem narozeným po roce 2000, aby nastupující generace byla již plně nekuřácká. V Austrálii platí od roku 2009 zákaz kouření v autě, pokud v něm cestuje dítě mladší 16 let. Ve Francii jsou od loňska zakázány ve školách prodejní automaty a děti si nesmějí přinášet ani jídlo z domova. Školy tam chystají vlastní stravování podle zásad zdravé výživy.
Výskyt rizikových faktorů životního stylu má v Česku podle Nejedlé vzestupný trend. Tomu odpovídá i nárůst nemocí srdce a cév či rakoviny. Úmrtnost na ně sice klesá, ale jen za cenu obrovských nákladů spojených s léčbou. Problém vidí Nejedlá v tom, že se nedaří přesvědčit Čechy o výhodách zdravého životního stylu. Přispět ke zlepšení by měly celospolečenské preventivní programy, důležitý je také vliv rodiny.
