Nespokojení klienti
Nic se vracet nebude. Ústavní soud zamítl stížnost na bankovní poplatky
15.04.2014 08:51 Aktualizováno 15.04. 10:05
Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost ženy, která od České spořitelny požadovala navrácení poplatků za úvěr. Podobných podnětů dostal soud více než sto. Aktuální nález je první a měl by sloužit jako vodítko pro ostatní. Soud se nezabýval "politikou" bankovních poplatků jako celkem, spíše kontroloval dodržení základních práv v konkrétním soudním sporu. Obsáhlý nález je přístupný na webových stránkách soudu.
ÚS dospěl k závěru, že případným sjednocením judikatury v poplatkových sporech by se měl zabývat spíše Nejvyšší soud. Svou vlastní sjednocující roli vidí spíše v záležitostech ústavního pořádku. Soud zároveň zmínil svobodnou vůli obou stran při uzavírání úvěrových smluv. Vztah banky a klienta nelze považovat za vztah pachatele a oběti, zdůraznili soudci v nálezu a poukázali na údajnou veřejnou kampaň, jejímž cílem bylo udělat z poplatků velkou a sledovanou kauzu.
Zásah ÚS by přicházel v úvahu v situaci, kdy by jedna strana vztahu určovala jednostranně smluvní podmínky, které by druhá strana musela akceptovat. "O tuto situaci v projednávané věci nejde," píše se v nálezu senátu se zpravodajem Janem Filipem.
"Rozhodnutí Ústavního soudu potvrzuje většinový názor obecných soudů i finanční arbitryně, že banky postupovaly v souladu s českým právem a poplatky byly sjednány a účtovány v souladu se zákonem," uvedl náměstek České bankovní asociace Jan Matoušek. Vedle Ústavního soudu ve věci takzvaného sporu o poplatky rozhodlo podle něj celkem 29 soudců na čtyřech obvodních soudech. Dohromady padlo 300 rozhodnutí s výsledkem 297:3 ve prospěch bank.
Česká spořitelna věří, že rozhodnutí Ústavního soudu napomůže ukončit protahování uměle vyvolávaných sporů, jejichž cílem není podle dnešního tiskového prohlášení spořitelny ve skutečnosti ochrana spotřebitele, nýbrž podnikatelský projekt jejich iniciátorů.
Banky od loňska čelí požadavkům více než 300 tisíc klientů na vrácení poplatků za vedení hypotéky nebo spotřebitelského úvěru. Justice zatím ve výrazné většině případů rozhodla ve prospěch bank. Klienti proto vkládali naděje do nálezu ÚS. I proto byla jednací síň při vyhlášení zaplněná do posledního místa.
V pilotní kauze řešil ÚS případ ženy, která od České spořitelny žádá navrácení částky 7200 korun. V roce 2007 uzavřela úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí spořitelna účtovala za správu úvěru 150 korun měsíčně. Žena to označila za bezdůvodné obohacení. Podle stížnosti spořitelna přesvědčivě nevysvětlila, jaké služby vlastně za poplatek poskytuje, proto je prý ujednání neplatné pro neurčitost a nesrozumitelnost. Jako další důvody neplatnosti stížnost zmiňovala rozpor s dobrými mravy a značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran.
Obvodní soud pro Prahu 4 ženinu žalobu zamítl a podle ústavních soudců neporušil její práva. "Ústavnímu soudu není ani zřejmé, v jakém ohledu měl obvodní soud pochybit, jestliže uzavřel, že poplatky se spotřebitelským úvěrem byly a jsou běžnou praxí, která je také reflektována legislativou," napsali ústavní soudci.
Čisté výnosy z poplatků tuzemských bank loni klesly o 240 milionů korun na 37,04 miliardy korun. Jsou tak nejnižší od roku 2009, ale pořád o více než čtyři miliardy vyšší než v roce 2006. V hrubém se loni na poplatcích a provizích vybralo bezmála 50 miliard korun. Na údaje vyplývající ze statistik České národní banky upozornil nedávno server bankovnipoplatky.com.
Přestože banky většinu soudů vyhrály, řada z nich poplatky zrušila, a to i přesto, že podle finančních ústavů poplatky nejsou v rozporu se zákony a klienti jsou vždy předem s podmínkami seznámeni.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.