Ministerstvo kultury rozdělovalo peníze na opravy památek netransparentně a bez koncepce a u většiny akcí rostly náklady i plánovaný čas rekonstrukcí. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu.
Podle kontrolorů ministerstvo nerozhodovalo o výběru akcí, které podpoří, na základě svých priorit, a řídilo se především požadavky příspěvkových organizací. Resort kritiku odmítá. "Za podmínek, kdy se velká většina realizovaných akcí týká historických objektů a kulturních památek nevyčíslitelných hodnot, lze jen obtížně vytvořit univerzální a všeobjímající systém kritérií," uvedla v reakci mluvčí ministerstva Simona Cigánková.
Ministerstvo poskytuje peníze na rekonstrukce, modernizace a údržbu kulturních památek a státních hradů a zámků ze dvou programů státního rozpočtu. Kontroloři prověřili čtyři z jejich podprogramů, z nichž ministerstvo v letech 2008 až 2015 podpořilo 559 akcí za 5,2 miliardy korun. Zkontrolovali také čtrnáct akcí za více než 820 milionů korun u pěti příjemců dotací.
Podle kontrolorů u jednoho z programů ministerstvo nestanovilo jasná pravidla, podle kterých se mají akce žádající o dotaci vybírat. "Pořadí akcí k financování se neřídilo přidělenými body. V některých případech měly akce neoficiálně přislíbenou dotaci ještě předtím, než žádost prošla hodnocením," uvedli.
Ministerstvo odmítá, že by poskytování dotací z kontrolovaných programů bylo netransparentní. Bodový systém měl podle mluvčí doporučující charakter. Ministerstvo si podle NKÚ rovněž nestanovilo předem, jaké náklady se z dotací mohou zaplatit, a o jejich proplacení tak rozhodovalo operativně. Ačkoliv ministerstvo rozděluje prostřednictvím programů peníze už třináct let, výsledky dosud nevyhodnotilo, dodal kontrolní úřad.
Podle ministerstva nebyly programy v oblasti hodnocení žádosti o dotaci nastaveny úplně dostatečně účinně a transparentně za předchozího vedení ministerstva. Nové vedení ministerstva podle Cigánkové přistoupilo ke změnám v hodnocení žádostí. "Prvním krokem bylo nastavení priorizace požadavků, jejichž stanovení probíhá každoročně společně s příspěvkovými organizacemi v přípravě rozpočtu na další rok," uvedla. V druhém kroku pak ministerstvo přijímá další soubor opatření v oblasti hodnocení žádostí.
Ze čtrnácti kontrolovaných akcí se u jedenácti prodloužil termín jejich dokončení, a to v průměru téměř o tři roky. Rekordní zpoždění mezi kontrolovanými akcemi nabrala generální oprava fasád Národního divadla, která se oproti původně plánovanému datu dokončení zdržela o sedm let. U deseti akcí se navyšovaly i celkové náklady, v průměru vzrostly o desetinu, ale například u rekonstrukce špitálu Nejsvětější Trojice v Českých Budějovicích stouply o 46 procent. Vážnější pochybení kontroloři našli u Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které při rekonstrukci a nástavbě provozní budovy porušilo rozpočtovou kázeň ve výši 250 800 korun. "Uhradilo totiž stavební práce z peněz určených na přípravu akce," uvedl NKÚ.
Zdržení realizací akcí, tedy i programů, bylo podle mluvčí ministerstva ze zcela objektivních důvodů. "Nebylo způsobeno pouze průtahy, ale také odvoláním neúspěšných uchazečů při zadávacích řízeních proti jeho výsledkům, dále nepředvídanými nálezy na stavbách historických objektů, vypracováním stavebně-historických průzkumů objektů, které vznikly již před stovkami let, byly opakovaně přestavovány, a prováděním nutných archeologických průzkumů," uvedla mluvčí. Navyšování dotačních prostředků z rezerv alokovaných v rozpočtech programů je standardním prostředkem pro vyřešení nepředvídaných nálezů na stavbách, dodala.
