Sehnat práci s "flastrem" v rejstříku trestů není zrovna procházka růžovou zahradou. Vyzkoušet si to mohlo od začátku roku několik tisíc amnestovaných vězňů. Na úřady práce se jich podle únorových údajů ministerstva práce a sociálních věcí přihlásilo na 4500. Motivace zaměstnávat bývalé vězně však zaměstnavatelům chybí.
Znovu se nadechnout na svobodě je možná každodenní sen snad většiny odsouzených za mřížemi. Za bránou věznic ale mnohdy euforie rychle střídá studená sprcha reality a otázka: Co teď?
Faktem je, že řada vězňů přijde během svého pobytu o rodinu. Neúprosné statistiky uvádějí nejen extrémně vysoké procento rozvodovosti, ale i ztráty práce. Zaměstnavatelé totiž jen zřídka mají zájem nabídnout uplatnění někomu, kdo si prošel výkonem trestu odnětí svobody, ať už jen třeba na pár měsíců. Cejchu kriminálníka se lze zbavit jen těžko.
Propuštění vězni mohou hledat šanci mj. u neziskových organizací, které se konkrétně na práci s nimi zaměřují. "Máme svou pracovní agenturu, která poskytuje služby zadarmo vůči zaměstnavatelům," uvedl pro on-line deník TÝDEN.CZ Bořek Slezáček z Centra Rubikon, které propuštěným pomáhá nejen při hledání nové práce.
"Cíleně vyhledáváme firmy, které by mohly a měly zájem zaměstnávat naše klienty. Máme je přece jen prověřenější než běžná pracovní agentura," říká Slezáček. Centrum podle něj nejčastěji spolupracuje s firmami v oblasti stavebnictví nebo úpravy zeleně. Najít takové společnosti ale není žádná hračka.
Žádná motivace
Zaměstnavatelé se totiž do nabídek práce pro kriminálníky po odpykání si trestu za mřížemi zrovna nehrnou. "Není tam žádná legislativní motivace, aby zaměstnávali lidi se záznamem v rejstříku trestů. Ani není politická vůle," vysvětluje mluvčí Rubikonu Bořek Slezáček. Určité výhody ze strany státu mají zaměstnavatelé v případě zaměstnání například zdravotně handicapovaných.
Neziskovka se tak snaží pomoci motivovat zaměstnavatele po svém. "Z našich projektů uvolňujeme peníze na dotovaná místa," říká. Znamená to tak, že tomu zaměstnavateli, který propuštěnému vězni pracovní místo ve své firmě najde, poskytne organizace na určitou dobu dotace. Peníze sama získává nejčastěji z evropských zdrojů.
Když se k nezaměstnanosti přidají dluhy, jimiž je obtěžkána valná část propuštěných, stává se z pobytu na svobodě noční můra. "Když jim seženeme peníze a skočí jim na ně exekutor, tak jsou zase tam, kde byli," říká Slezáček. Centrum se proto snaží hledat nejefektivnější cestu. "Pokud mají zájem, přihlásíme je do našeho poradenství. Snažíme se jim poskytnout bezplatné dluhové a právní poradenství," dodává pro on-line deník TÝDEN.CZ mluvčí.
Státe, jak dál?
Potrestat hříšníka zamknutím mezi čtyřmi stěnami se tak ukazuje jako ne vždy šťastné řešení. Zejména v případě méně závažné trestné činnosti. Z kriminálů se totiž zpravidla slušní a napravení chlapci nevracejí. Intenzivní a dlouhodobé vězeňské prostředí dělá své.
"Zkrátka když sedíte dva roky ve vězení, jste bohužel ostatními vězni ovlivněn a působí to na vás patologicky a negativně. Vede to často k tomu, že se z vás po propuštění stává recidivista. To vyplývá ze zkušenosti," řekl již dříve pro on-line deník TÝDEN.CZ exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který prosazuje v případě méně závažných trestných činů možnost nahradit trest odnětí svobody alternativami, jako je například domácí vězení.
"Jinde ve světě dostávají alternativní tresty," podotýká také Slezáček. "Doufáme, že recidiva nebude taková, jako bývá normálně," dodává. Centrum Rubikon, které se řadí mezi nejvýznamnější neziskovky svého druhu, je v současnosti "díky" amnestii plně vytížené. "Největší tíha náporu amnestovaných na záchytný systém ležela na bedrech úřadů práce a nestátních neziskových organizací," uvádí centrum.
