Senát dostal celkem 49 kandidátů na členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Sobotu jako poslední den pro osobní doručení nominací nikdo nevyužil, řekl předseda senátní volební komise Josef Pavlata (ODS). "Musíme ještě do pondělí počkat, protože teoreticky někdo mohl podat přihlášku poštou," uvedl Pavlata. Nepokládá ale takové rozšíření seznamu adeptů za příliš pravděpodobné.
Senát bude radu ústavu volit na schůzi, která začne 5. prosince. V souladu se zákonem vybere jednoho člena z nominací prezidenta republiky. Václav Klaus navrhl senátorům zvolit předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždu Kavalírovou. Poloviční šanci na zvolení mají čtyři kandidáti sněmovny, neboť Senát z nich může vybrat pouze dva.
Zbývající čtyři členové rady vzejdou ze čtyř desítek návrhů od spolků odbojářů a bývalých politických vězňů či občanských sdružení a společností, které se věnují zkoumání historie, archivnictví, vzdělávání nebo ochraně lidských práv. Tato seskupení nominovala disidenty, historiky, pedagogy, politology i bývalé politiky.
Některá sdružení navrhla hned několik kandidátů. Patří k nim třeba Československá obec legionářská, Český svaz bojovníků za svobodu, sdružení Totalita, Ústav pro soudobé dějiny a Národní archiv. Nejčastěji nominovaným byl brněnský nakladatel Šimon Ryšavý, kterého navrhly organizace odbojářů a legionářů. Mezi kandidáty jsou také ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma, člen protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů Milan Paumer, bývalý disident a diplomat Jiří Gruša nebo bývalá poslankyně za KSČM Jitka Gruntová.
Ústav se bude věnovat období komunismu a nacistické okupace. Jeho rada bude mít na starosti plán činnosti ústavu nebo jmenování jeho ředitele. Členové rady budou podobně jako zákonodárci, členové vlády či soudci dostávat plat stanovený zákonem. Jejich měsíční mzda však bude v porovnání s nimi mnohem nižší. Bude přesně poloviční ve srovnání s nejmenším základním platem soudce.
Foto: Robert Zlatohlávek
