Před několika lety Češce Evě Michalákové odebraly norské úřady děti kvůli obvinění, které se neprokázalo. Naše politiky to však příliš nezajímá. Už několikátý ministr za sebou odpověděl na poslaneckou interpelaci, že to není jeho věc a že vše mají řešit Norové.
"Nejsem oprávněn hodnotit, zda je rozdělení synů paní Michalákové v souladu s Úmluvou o právech dítěte. Tím, že rodina přenesla svoje bydliště z České republiky do Norského království, podrobila se dobrovolně norské jurisdikci. ... Tuto skutečnost nemůže plně zvrátit ani to, že rodiče i děti jsou občany České republiky," odpověděl ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) na interpelaci poslankyně Jitky Chalánkové (TOP 09) týkající se Evy Michalákové a jejích dvou synů.
O případu informoval časopis TÝDEN poprvé v červenci loňského roku. Norské úřady obvinily Michalákovou i otce dětí, také Čecha, ze zneužívání potomků. Podezření se však neprokázalo.
Každý z chlapců skončil u jiného pěstouna
Před soudem norská sociálka paní Michalákovou nařkla i z fyzického trestání dětí. Podle matky šlo jenom o občasné "výchovné" plácnutí rukou vedené tak, aby to děti nebolelo. To přiznaly i norské úřady, když konstatovaly, že míra trestů "není závažná". Přesto úřady děti Denise a Davídka matce nevrátily, chlapce daly každého k jinému pěstounovi a matce styk s dětmi omezují. Neuspěla ani sestra Evy Michalákové, která si děti chtěla vzít do své péče.
Poslankyně Chalánková se ministra Dienstbiera mimo jiné ptala, zda je rozdělení obou bratrů v souladu s Úmluvou o právech dítěte, zda norské úřady neporušily v tomto případě požadavky na spravedlivý proces a zda mají oba chlapci právo na návrat České republiky.
Dienstbier se však od celého případu distancoval. "Nejsem jako ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu oprávněn vyvíjet jakoukoliv aktivitu k ovlivňování případů v jurisdikci jiného státu," odpověděl ve své písemné reakci Chalánkové.
Pokud jde o návrat dětí do České republiky, není podle něj v současnosti mezi Českem a Norskem uzavřená žádná smlouva, "která by zavazovala norskou stranu k tomu, aby spolupracovala s českými orgány a umístila děti do péče některého z příbuzných dětí žijících na území České republiky". Jedinou další cestou jsou podle něj diplomatická jednání. Ta se však zatím nevedou.
Advokátku Evy Michalákové Doru Bokovou prý ministrova odpověď nepřekvapila, protože je stejná jako odpovědi dalších ministrů v této věci. "Co mě zaráží, je vyjádření, že panu ministrovi nepřísluší hodnotit, zda je rozdělení obou bratrů v souladu s Úmluvou o právech dítěte - proč by mu něco takového nepříslušelo? Proč nikdo z českých vrcholných politiků není ochoten připustit, že práva bratrů jsou porušována?" diví se Boková.
Skutečnost, že děti vyrůstaly v Norsku a o jejich odebrání rozhodovaly norské orgány, s tím podle ní vůbec nesouvisí. "Norsko zmíněnou úmluvu ratifikovalo, a zda je takové rozdělení s přihlédnutím k okolnostem - kdy i z hodnocení znalců vyplývá, že před rozdělením měli oba bratři bezproblémový vztah - v souladu s ní, může hodnotit a vyjádřit se k tomu kdokoliv. A to bez ohledu na to, jak rozhodly norské orgány," dodala Dora Boková.
Ministři: Děláme, co můžeme
Dienstbier není jediným ministrem současné vlády, kterého v této věci Chalánková interpelovala. Její dotazy směřovaly i na ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou (ČSSD), ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a ministryni spravedlnosti Helenu Válkovou (ANO).
A jejich odpovědi se od té Dienstbierovy příliš nelišily. Například podle Zaorálka učinilo české velvyslanectví v Norsku vše, co bylo v jeho silách. "Ministerstvo zahraničních věcí ČR však nemůže ovlivňovat rozhodování nezávislých norských soudů," napsal Zaorálek a odkázal matku dětí na soud.
Podobně odpověděly i ministryně Helena Válková a Michaela Marksová. "S ohledem na skutečnost, že obvyklé bydliště rodiny Michalákových se nachází v Norském království a autoritativní rozhodování o poměrech nezletilých dětí tedy spadá do výlučné kompetence norských orgánů, je nutno konstatovat, že české úřady činí veškerá opatření k nápravě situace," konstatovala Marksová s tím, že Norové měli na svůj postup nárok.
