Česká matka Eva Michaláková, které norské úřady odebraly před více než třemi lety její dva syny, bude moci zřejmě své děti vídat ještě méně než dosud. Dvouhodinové setkání dvakrát ročně s nyní devítiletým Denisem a šestiletým Davidem by se mělo zkrátit na 15 minut. Matka na to přistoupila na jednání s norskou sociální službou. Řekla to poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09), která byla na schůzce se sociálními pracovníky; ti o případné adopci dětí v Norsku v úterý nerozhodli. Michaláková dál o své syny usiluje.
"Maminka konstruktivně souhlasila s podmínkami, které si údajně starší syn přeje, tedy aby byly schůzky krátké jen 15 minut. Mladší si zas přeje, aby u toho byli oba. Souhlasila i s tím, že mohou být přítomni pěstouni," popsala poslankyně. Na schůzce se má mluvit jen norsky. Matka sama nesmí děti obejmout. Termíny setkání a dalšího jednání s úřady zatím nepadly.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová Tominová (ČSSD) takový výsledek jednání nečekala. "Výsledek dnešního jednání mě samozřejmě překvapil, protože čistě pocitově se táži, jaký to má smysl stýkat se s dětmi dvakrát do roka po patnácti minutách," řekla. Zároveň poznamenala, že zatím nezná podrobnosti, má ji o nich informovat česká konzulka v Norsku.
Ministr pro legislativu a lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) dnes vyjádřil přesvědčení, že jediné, co Česko v případu dělat může, je poskytovat Michalákové maximální diplomatickou a právní podporu. To už podle něj činí.
Michalákovou doprovázela na dnešní jednání její norská advokátka. Zúčastnila se ho i Chalánková s českým právníkem rodiny Pavlem Hasenkopfem. Podle české poslankyně se diskuse dotkla i toho, že by sociální služba matku zbavila rodičovských práv a dala v Norsku hochy k adopci. "Tato debata ale nebyla dokončena," dodala Chalánková.
Šokovalo ji prý, že sociální pracovníci neodpověděli na to, proč Češce děti odebrali, v čem případně jako matka selhala a jak by měla péči zlepšit. Zkoumat prý budou jen její "budoucí kompetence", zdravotní stav či jejího nového partnera.
Norská sociální služba odebrala Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z užití násilí a z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. Matka přiznala, že syny výchovně plácla. Norsko na rozdíl od Česka tělesné trestání dětí úplně zakázalo, příslušný zákon má od roku 1987. V únoru 2012 norské úřady rodiče zbavily práva na péči a každý z bratrů žije v jiné pěstounské rodině.
Norské soudy dřívější odvolání matky odmítly. V listopadu 2013 se obrátila i na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, který loni její stížnost nepřijal. Česká vláda podmiňovala své kroky tím, že žena musí nejdřív v Norsku požádat soud o svěření dětí do péče. Udělala to loni v polovině prosince. České ministerstvo zahraničí pak 22. prosince předalo norskému velvyslanectví diplomatickou nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabízí záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
Chalánková už dřív žádala, aby ČR dala hochům diplomatickou ochranu a dostala je do Česka. Podle ní není teď ale možné říct, jak by další kroky měly přesně vypadat. "Co se týče institutu diplomatické ochrany, tak já jsem byla informována o tom, že ten ještě nebyl dosud použit a že se to dělá skutečně v extrémních případech," uvedla dnes Marksová. "Pro maminku Michalákových je ta situace určitě extrémní," podotkla také. Na druhou stranu se ale děti v Norsku narodily a žijí tam prakticky celý život, dodala.
O případu jednala v prosinci i česká Poslanecká sněmovna. Usnesla se na tom, že pokud by norská strana nechtěla spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich českých příbuzných, má Sobotkova vláda vyvinout "maximální úsilí k dosažení návratu" sourozenců do Česka. Kabinet má poslancům do poloviny února dát zprávu o tom, co podnikl.
