Je zvláštní, že velká množina našinců není schopna pochopit, že kulturní, společenské a mnohdy i politické rozdíly mezi etniky a státními doktrínami jsou takové, že prakticky znemožňují kvalitativně přijatelný styk dvou různých entit. Projevilo se to třeba koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let, kdy mladé a naivní holky si naběhly na zde studující samozřejmě bohaté Araby, provdaly se, porodily syny a když měly štěstí, tak se bez synů vrátily domů, když měly dcery, tak se jim někdy podařilo se vrátit i s nimi. Pro Araby dcera nemá žádnou hodnotu. Znal jsem jich několik, například dcera herce Jana Skopečka. Podobnou zkušenost nabyly holky, které se v té době vdaly do Jugoslávie. Tam ta blízkost orientu taky dělala divy. Ale abych nečuměl jen na východ, pracoval jsem před léty ve firmě, která se na čas stala součástí nadnárodní společnosti a měli jsme ředitele Nora. Tam jsem se třeba dozvěděl, že v norské pobočce této společnosti všichni spolu komunikují anglicky, ač jsou všichni rodilí Norové. Dovede si to u nás někdo představit? . Studnicí moudrosti bývají klasikové, v Haškově Švejkovi je prorocká věta: "Čím víc se člověk vzdaluje vod svý původní vojenský bázy, tím mu bejvá mdlejc." Přijet do úplně cizí země a chtít žít, tak, jako doma není jednoduché, na to musíte mít za sebou filozofii Islámu a okolo sebe multikulti kretény. Naši poblitici té paní nepomůžou.
0 hlasů
Nejdiskutovanější názory
Martin Kocias (2 hlasy) 13.12.2014 08:56
To je od něj hezké, ale obávám se, že to nepomůže. Norsku jsme měli...
Martin Kocias (1 hlas) 13.12.2014 08:58
Další věc je, že by ministerstvo zahraničí mělo oficiálně varovat...