Stalo se Česko, v očích mnohých ještě nedávno trojský kůň USA na kontinentu, dnes večer základnou evropské emancipace? Snad to neskončí podobnou blamáží jako akce v Brdech.
Ministři Evropské unie definitivně potvrdili, že v Praze bude sídlit administrativní část navigačního systému Galileo, který má Evropu zbavit závislosti na jeho americkém předchůdci GPS. S otvíráním šampaňského by však fanoušci ambiciózního projektu měli ještě počkat.
Systém Galileo, který se připravuje od roku 2000, stál před třemi roky na pokraji krachu. Soukromé firmy, mimo jiné francouzský Alcatel, Deutsche Telekom nebo nadnárodní EADS, které přislíbily financování evropské satelitní sítě, ze svého slibu vycouvaly a vše na své bedra opět vzala Evropská unie. Galileo, který měl původně stát něco přes tři miliardy eur, se podle současných odhadů přibližně o dvě miliardy prodraží. Nebude spuštěn v roce 2012, jak se plánovalo ještě před třemi lety, ale podle posledních prognóz v roce 2017. (To už má několik let běžet obdobný čínský systém.) Není vůbec jisté, kde na něj Evropská unie, která se tento týden určitě ne naposledy ocitla na hraně rozpočtového provizoria, peníze vezme.
Proč GPS nestačí
U části zastánců projektu hrají roli ideologické důvody. Někteří evropští vykladači Orwella se třeba pohoršují nad tím, že díky navigaci GPS, kterou provozuje americké ministerstvo obrany, mají analytici v Pentagonu o každém kroku uživatelů systému dokonalý přehled. Ten však, pokud se jim zachce, budou mít samozřejmě i poté, co GPS nahradí Galileo. Pro špionážní účely Američané používají vybranější a přesnější satelitní technologie než GPS.
V případě napadení USA může tamní vláda GPS okamžitě vypnout, varují experti. A jistoty Evropanů, kteří bez povelu "po pěti stech metrech zahni doleva" už nedokážou přejet z jednoho konce města na druhý, prý zkolabují.
Ale co když příště zvolený evropský parlament usoudí, že eliminace těchto mnohými nafukovaných rizik za zmíněné miliardy nestojí? Že GPS prostě funguje docela dobře? Že jde především o politické ambice poplatné době, jako tomu bylo v případě amerického "deštníku" proti domnělým střelám z Íránu? Pak se budou vesmírněnavigační esa z někdejší budovy České konsolidační agentury v pražských Holešovicích už méně slavně stěhovat na různé jiné štace podobně, jako neznámo kam zmizeli američtí vyměřovači kót z brdských kopců.
