Důkladný vstupní pohovor při nástupu odsouzeného do věznice, dluhové poradenství, vzdělávání a především zaměstnávání vězňů. Takové jsou hlavní body koncepce vězeňství do roku 2025, kterou společně představili ministr spravedlnosti Robert Pelikán a šéf vězeňské služby Petr Dohnal. Cílem je snížit recidivu, jež je nyní sedmdesátiprocentní, na zhruba padesát procent.
"Koncepce vězeňství má být o tom člověku, o vězni. O tom, jak zajistit, aby se do vězení už nikdy nevrátil," uvedl Pelikán. Vězeňská služba se podle něj tímto problémem doposud zabývala jen okrajově, protože řešila spíše otázku, jak vězně střežit.
Plán, který podle Pelikána vznikal zhruba rok, je pojatý jako cesta odsouzeného, na jejímž konci by mělo být jeho začlenění do společnosti. "Víme, že mezi pachateli trestných činů je řada lidí, kteří se ke kriminální kariéře dostali shodou okolností. Chceme se pokusit využít jejich trestu k tomu, abychom jim pomohli začít normální, nekriminální život," řekl ministr.
Každý vězeň by tak měl nejprve absolvovat takový vstupní pohovor, po kterém by mu vězeňská služba vybrala individuální program šitý na míru. Ve spolupráci s ministerstvem práce chce ministerstvo spravedlnosti vytipovat, jaké profese jsou na trhu práce potřebné, a tomu přizpůsobit nabídku rekvalifikačních kurzů. Vězni by také měli mít k dispozici poradenství ohledně finančních problémů, protože právě dluhy jsou významným faktorem recidivy.
Reálně pracuje ani ne polovina odsouzených
"Po vyučení musí následovat zaměstnání. Jeho míra je dnes velmi neuspokojivá," připomněl ministr s tím, že reálně pracuje asi 40 procent odsouzených. Zaměstnání je podle něj způsobem, jak dát vězňům pracovní návyky, perspektivu a peníze, které potřebují k umoření dluhů. Ministerstvo chce preferovat ty zaměstnavatele, kteří si vězně ponechají i po jejich propuštění. Uvnitř věznic by pak vězni mohli ve větší míře vyrábět například nábytek pro státní instituce, šít uniformy nebo pěstovat si vlastní jídlo.
Šéf Vězeňské služby Dohnal doplnil, že chce umožnit věznicím více zaměstnávat vězně i na nestřežených pracovištích. Už od letoška hodlá zintenzivnit práci s vězni, kteří budou brzy propuštěni z výkonu trestu. Ve spolupráci s neziskovými organizacemi chce dosáhnout toho, aby vězni při odchodu z vězení měli zajištěno bydlení a práci a aby se o sebe uměli postarat. Mezi dalšími prioritami pro nejbližší období jmenoval zlepšování podmínek ve vazbě, změnu situace ohledně dlouhodobého nedostatku vězeňských lékařů či zajištění supervizí pro vězeňské pedagogy či psychology.
Je třeba změnit prostředí věznic
Dohnal se s Pelikánem shodl i na tom, že je potřeba změnit prostředí ve výkonu trestu. "Věznice nejsou stavěné na to, aby člověka vychovaly a zpět začlenily, ale na to, aby si tam mechanicky odseděl trest," podotkl ministr s tím, že velké ložnice s osmi až deseti vězni k nápravě pachatelů nepřispívají. Dohnal podotkl, že řada věznic pamatuje ještě Rakousko Uhersko.
Na koncepci se podílel široký tým lidí z vězeňské služby, probační a mediační služby, z řady ministerstev a dalších institucí. Z autorů vznikne stálá komise, která bude dohlížet na naplňování koncepce. Projekt je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, jež skončí v pondělí. Po schválení vládou mají na základě koncepce vzniknout jednotlivé akční plány k dosažení jejích cílů.
