Novelu autorského zákona, která by měla posílit pozici vydavatelů vůči provozovatelům internetových vyhledávačů při sjednávání platby za přebírané články, možná Senát upraví. Výhrady k novele má společnost Google, vadí jí mimo jiné vysoká pokuta za porušení pravidel. Senátní hospodářský výbor v úterý nedoporučil přijetí novely beze změn, jak to žádal ministr kultury Martin Baxa (ODS) či zástupci vydavatelů. Na žádné úpravě se ale neshodl. Změny novely slíbil předložit předseda senátního kulturního výboru Jiří Růžička (za TOP 09).
Firmy jako Google, Twitter nebo Facebook budou muset podle sněmovní verze novely získat od kolektivního správce nebo od jednotlivých vydavatelů licence ke komerčnímu využívání jejich článků. Novela má stanovit také parametry licenčního poplatku. Za nedodržení by hrozila provozovatelům vyhledávačů pokuta až jedno procento jejich celosvětového ročního obratu.
Ředitelka české pobočky Googlu Taťána le Moigne uvedla, že novela komplikuje provozovateli nejužívanějšího internetového vyhledávače možnost uzavřít smlouvy s českými vydavateli nejen kvůli zavedení "nepřiměřené" pokuty, ale i kvůli nemožnosti zásahu do přebíraného obsahu. Baxa v této souvislosti odmítl tvrzení, že by to ztížilo boj s dezinformacemi. "Šířit zprávy o tom, že povede k omezení boje s dezinformacemi, nepovažuju za férové," prohlásil.
Zákaz zásahu do přebíraného díla vyvodila šéfka českého Googlu z ustanovení, podle něhož provozovatel nemá svévolně omezit či upravit službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání licence k užití tiskové publikace od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod. Podle Baxy je to "falešný argument", podle Unie vydavatelů tím Google zakrývá snahu uzavřít licenční smlouvy pouze s některými vydavateli.
Novela má podle Unie vydavatelů pouze narovnat vyjednávací podmínky a provozovatelům vyhledávačů se zakazuje diskriminační jednání nebo zneužívání dominantního postavení na trhu. Růžička ohlásil, že příští týden navrhne změny novely, která by se týkala všech sporných ustanovení.
Kritizována je i pasáž, podle níž by živnostníci nemuseli do budoucna odvádět autorské poplatky za to, že v prodejnách budou mít puštěnou hudbu z rádia jako zvukovou kulisu. Výjimka by platila v případě, že reprodukovaná hudba například v železářství nebo kadeřnictví bude nahodilá a nevýdělečné povahy. Proti úpravě jsou Ochranný svaz autorský a Mezinárodní federace hudebního průmyslu. Ředitelka její české pobočky Petra Žikovská označila ustanovení za vágní a zneužitelné. Navrhovala nevýdělečnost nahradit souslovím, že by hudba nebyla užívána "na dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského zisku".
Pirátský senátor Lukáš Wagenknecht navrhoval úpravu overblockingu, tedy preventivního blokování obsahu na internetu automatickými filtry. Senátní výbor ale změnu nepodpořil. Podobně senátní mediální komise neschválila návrh svého předsedy Davida Smoljaka (STAN) zcela zrušit pasáž, podle níž by mohl být soudně zakázán provoz sdílení obsahu on-line, tedy například YouTube, pokud by provozovatel opakovaně a neoprávněně zamezil nahrání příspěvku, odstraňoval jej nebo k němu znemožňoval přístup. Podle Smoljaka toto ustanovení kritizují všichni mediální aktéři.
Ministr Baxa slíbil problematiku upravit do půl roku novelou zákona o audiovizuálních službách. Provozovatelé internetových úložišť by podle autorské novely měli blokovat jen takový obsah, který je totožný nebo rovnocenný s obsahem, na který jsou uplatněna autorská práva. Změna má zabránit automatickému blokování karikatur. Sněmovní verze na rozdíl od původní vládní předlohy ani neukládá provozovatelům internetových úložišť povinnost sledovat obsah toho, co uživatelé vkládají na internet.
