Svobodné noviny patřily v únoru 1948 k posledním ostrůvkům nezávislé žurnalistiky v Československu, šéfoval jim Ferdinand Peroutka. Rudé právo už se nijak netajilo, že veškerou moc v zemi míní převzít Komunistická strana Československa a její vůdce Klement Gottwald. Tehdejší zápas o svobodu připomínáme DEN PO DNI.
1. ÚNOR 1948: Peroutka hájí zatčené vojáky, komunisti píšou o vzpouře
Plzeňské hlavní náměstí zažilo demonstraci několika desítek vojáků z místní posádky, protestovali proti dvouleté povinné prezenční službě a pracovní povinnosti. Událost se odehrála již 22. ledna a oblastní úřadovna státní bezpečnosti vzala vojáky okamžitě do vazby. Pohrozila jim vysokými tresty podle zákona na ochranu republiky a komunistický tisk razantní krok státní bezpečnosti uvítal. Jen Peroutkovy Svobodné noviny se zatčené vojáky snažily hájit, byť opatrně. Ve vydání z 1. února 1948 přinesly stanovisko národních socialistů k vojenské pracovní povinnosti: „Předsednictvo čs. strany národně socialistické se usneslo, že nelze připustit, aby vojáci byli nasazováni do práce."
I opatrná obhajoba demonstrujících vojáků přiměla komunisty k ostré reakci na stránkách Rudého práva, v nichž se to jen hemžilo oblíbenými floskulemi o „nebezpečné demagogii" protivníka. „Nár. soc. demagogická politika dvojí tváře vůči příslušníkům armády nese své ovoce. Doplácejí na ni svedení vojáci, které vehnala tato nebezpečná demagogie k činům, o nichž musili iniciátoři vědět, že se klasifikují jako vzpoura."
Jen houšť a větší kapky, říkali si v Rudém právu. Hlavně uškodit národním socialistům, potenciálnímu soupeři ve volbách, pokud by se komunistům nepodařilo včas zorganizovat státní převrat. „Čestný předseda národních socialistů v Nové Vsi pod Pleší vstupuje do KSČ," oznámilo Rudé právo a triumfálně otisklo dopis předsedy: „Byl jsem 16 roků předsedou, pak čestným předsedou nár. soc. organizace. Protože však v poslední době politika nár. soc. strany se stává protisocialistickou a strana přijímá do svých řad kolaboranty a hájí šmelináře, rozhodl jsem se z této strany vystoupit."
Repro: Rudé právo, 1. února 1948
