Již přes 15 rodin přišlo v Brně o sociální dávky, protože rodiče nedohlédli na pravidelnou školní docházku svých dětí. K postihům přistoupila některá česká města poté, co metodiku loni na podzim představili ministr školství Josef Dobeš a ministr sociálních věcí Jaromír Drábek. Dobrou zkušenost mají v Břeclavi, nově si na záškoláky posvítí také České Budějovice.
V Brně-středu byly už sociální dávky sníženy více než 15 rodinám. Rodič, který neposílá své dítě do školy, neplní povinnosti zákonného zástupce a není tedy podle zákona po tři měsíce osobou v hmotné nouzi. Rodiče mohou přijít v rozmezí od 2600 až do 5480 korun měsíčně. Nejčastěji se jedná o romské nebo sociálně vyloučené rodiny.
Anketa:
Myslíte si, že je správné, aby úřady strhávaly rodičům dávky kvůli záškoláctví jejich dětí?
Podle slov Hany Pokorné z brněnského odboru sociální péče je zatím odebrání dávek spíše ojedinělý jev. "Těchto případů je 15 až 20 do roka," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ Pokorná. A jak odebírání dávek kvůli záškoláctví v praxi probíhá? "Pokud dítě nechodí na vyučování, ředitel to nahlásí na sociálně-právní ochranu dětí, která zkontaktuje rodiče a snaží se jim domluvit, aby na docházku dítěte dbali. Teprve, když se tento postup nezdaří, dávají úředníci podnět na přestupkovou komisi. Ta potom věc projedná a udělí sankci," vysvětluje Pokorná.
Radnice už hlásí první případy, kdy problematické rodiny po sebrání dávek začaly na děti více dbát. "Já si myslím, že je to určitě krok správným směrem. Není to rozhodnutí, které by se uskutečnilo ze dne na den. Vzniklo po delší úvaze a práci se školami a řediteli škol. A vidíme, že se tento postup osvědčil," přitakává Zdeněk Janíček, vedoucí odboru sociálních věcí v Břeclavi. Vedení města dokonce zvažuje, že tento postup bude ještě rozšiřovat a prohlubovat.
Ředitel Masarykovy základní školy v Litoměřicích Karel Kynzl už tuto možnost rovněž využil: "Já si myslím, že tento postup funguje, alespoň u nás ve škole ano. Nemáme problém s tím, že by děti chodily za školu, ale když se to stane a dáme oznámení na sociálku, tak to zabere," sdělil. Podle Kynzla přišla po takovém postihu reakce okamžitě; dítě začne na výuku chodit nebo se ozve rodič a chce situaci vyřešit.
Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý je v chválení systému poněkud zdrženlivější: "Jde o to, jak se to bude provádět. Protože se trochu vracíme do dob před rokem 1989, kdy bolševičtí kurátoři posílali děti pro pár zameškaných hodin do dětských domovů. Ale v principu s tímto postupem souhlasím," uzavřel.
