K odstranění graffiti z pilíře Karlova mostu, kterým památku poškodili v pondělí večer dva sprejeři, je potřeba restaurátorský záměr schválený památkáři. Řekla to mluvčí Technické správy komunikací (TSK) Barbora Lišková. Záměr podle ředitele pražských památkářů Jiřího Skalického restaurátor Jan Mjartan zpracuje a odešle na magistrát, Národnímu památkovému ústavu a TSK k souhlasu.
Restaurátorský záměr určí metodu, kterou se vysprejovaný nápis odstraní, aby nebyl narušen kámen, vysvětlila Lišková. Podle Michala Nováka z Ústavu chemické technologie restaurování památek VŠCHT Praha je vždy nutné použít nějaký typ rozpouštědla. Existují ale i relativně šetrné metody. "Lze použít různé typy obkladů, které minimalizují pronikání rozpouštědel do materiálu. Dají se použít různé gelovité přípravky, případně čisticí mikroemulze, které obsahují poměrně malé množství rozpouštědla," vyjmenoval Novák. Dva cizinci nastříkali na pilíř Karlova mostu na Malé Straně graffiti přes pět metrů dlouhé a dva metry vysoké. TSK má podle Liškové zkušenosti s čištěním menších ploch, tady se navíc jedná o památku, a proto není možné nápis nechat odstranit bez odborného posudku.
Graffiti by na pilíři nemělo zůstat dlouho, aby po sobě nezanechalo na kameni stopy. "Snažíme se co nejrychleji," dodala Lišková. Dokonalé odstranění je ale problematické. "Do jaké míry zůstanou po graffiti stopy závisí na typu použité barvy a vlastnostech kamene v daném místě," uvedl Novák s tím, že konkrétněji se bez hlubší analýzy nemůže vyjádřit.
U Karlova mostu se dnes sešli zástupci příslušných institucí, uvedl Skalický. Způsob odstranění graffiti budou podle něj určen podle informací policie o složení použitých sprejů. Čištění se nejdříve vyzkouší na kousku posprejované části. Do několika dnů by pak měl být odstraněn celý nápis, doplnil.
Na sprejery policii v pondělí před 21:30 upozornil kolemjdoucí. Cizince ve věku 23 a 30 let strážníci ještě na místě zadrželi a převezli do cely. Případ policie dále šetří.
Karlův most si sprejeři nevybrali poprvé. Jiní pachatelé jeho část posprejovali v roce 2016. Kulturní a národní památky nelze podle Skalického chránit tzv. antigraffiti nátěrem, který se používá na fasádách domů. "Většinou vytvoří nepřirozený lesklý povrch a je neprodyšný. Dále může docházet i ke změně barevnosti. Je třeba lidi vychovávat k úctě ke kulturnímu dědictví a ne je jen uměle chránit nepřirozenými postupy," řekl.
