Náhradní rodiče
O roli pěstouna by stálo až 350 tisíc lidí

O roli pěstouna by teoreticky stálo až 350 tisíc lidí. Ukázal to v pondělí  zveřejněný průzkum pro Nadační fond J&T mezi tisíci respondentů. O roli náhradního rodiče by měli větší zájem sezdané páry a věřící, část oslovených by si klidně vzala do péče i dítě s postižením.

Předseda Společnosti sociální pediatrie České lékařské společnosti František Schneiberg ale řekl, že lidé nemají dost informací, jak je pěstounství náročné. Podle chystané novely by se měla v budoucnu většina dětí z ústavů přesunout do rodinné péče.

Na otázku, zda by se chtěli stát pěstounem, odpovědělo pět procent dotázaných, že rozhodně mají zájem, 32 procent pak připustilo částečný zájem. "Téměř pětina z respondentů uvažujících o pěstounství by se navíc mohla stát náhradními rodiči už do jednoho roku," uvedli organizátoři průzkumu.

"Celkem pěti procentům dotázaných uvažujících o pěstounství by nevadilo starat se o dítě s mentálním handicapem, šest procent respondentů je ochotno přijmout dítě s fyzickým handicapem. Přijetí dítěte z národnostní menšiny si dovede představit až deset procent dotázaných," přiblížili výsledky průzkumu zástupci nadačního fondu.

Největší zájem o pěstounství projevili lidé v Jihomoravském kraji a také na severní Moravě. Dítě do pěstounské péče by si také častěji vzali manželé než nesezdané páry. "Věřící lidé častěji přemýšlí o pěstounství a mají i častěji zájem se stát krátkodobým pěstounem na přechodnou dobu," vyplývá z výsledků průzkumu. Ekonomická situace rodiny prý nemá na zájem o pěstounství vliv.

Moc povinností, žádná práva

Podle Schneiberga se ale lidé v anketě hlásí k pěstounství i proto, že si neumějí představit problémy s tím spojené. "Pěstouni mají strašně povinností a žádná práva," upozornil. Náročná je prý často i konfrontace s biologickými rodiči dítěte, kteří mohou dělat problémy. V praxi si pak prý pěstouni také stěžují na nedostatek odborné podpory při výchově. Svěřené děti totiž často pocházejí z rozvrácených rodin a potřebují speciální péči.

"Do dětí nacpeme mnohem víc peněz, než kolik na ně dostáváme," řekla také pěstounka šesti dětí, která si nepřála zveřejnit své jméno. Na jedno dítě dostávají pět tisíc korun, což prý stačí jen na základní věci a jídlo. Ideální by prý bylo, kdyby pěstouni brali pevný základ a další náklady jako pomůcky do školy nebo sportovní vybavení by jim byly propláceny zvlášť.

V ústavech vyrůstá kolem 11 tisíc dětí, Česko za to dlouhodobě sklízí kritiku mezinárodních organizací. Podle novely, kterou schválila sněmovna a bude ji projednávat Senát, by se systém péče měl proměnit. Peníze by se měly přelít z drahé péče ústavní do podpory vlastních i náhradních rodin a do služeb pro ně. Pokud děti ve vlastní rodině nebudou moci zůstat, měly by se dostat na přechodnou dobu do profesionálních pěstounských rodin. Těch by v Česku mělo v prvním období působit 300 až 500.