O větrných elektrárnách často rozhodují obce

Podkrkonoší by jednou mohly dominovat větrné elektrárny. Alespoň podle představ investorů. Lidé se ale stále obávají přemíry hluku a větrných monster, která hyzdí krajinu. Mnohdy tak záleží právě na názorech občanů, zda se zastupitelstvo pro jejich výstavbu rozhodne. Obecní rozpočet přitom nákladná stavba nemusí ohrozit. Ba naopak, větrné elektrárny mohou obci peníze do pokladny přinést.     

Obce Borovnice a Vítězná jsou od sebe vzdáleny asi dvacet kilometrů. O obě měly zájem firmy, které staví větrné elektrárny. V Borovnici se ale větrné stožáry stavět nebudou. Na rozdíl od Vítězné zde tento nápad místní obyvatele nenadchl.

Zhruba za čtyři roky budou nad Vítěznou, obcí s téměř čtrnácti sty obyvateli na Královédvorsku, čnít dva větrníky. Do obecní pokladny přinesou ročně asi 150 tisíc korun. „Obec není vlastníkem pozemku, na kterém se bude stavět, pouze jsme souhlasili s umístěním elektráren. Neneseme žádná rizika, pokud se stavba nepovede, nebo nebude výdělečná,“ vysvětluje starosta Zdeněk Mühl.

Obec Borovnice čítající necelých pět set obyvatel naopak vyhodnotila, že částka, která by přibyla do rozpočtu obce, je zanedbatelná a větrné elektrárny se kvůli tomu stavět nevyplatí. „Do rozpočtu by přišlo od 100 do 200 tisíc korun ročně. Pro obec to není lukrativní,“ tvrdí starosta Josef Bušák. Do rizikovějších kroků, jako je úvěr či žádost o dotaci, se prý už vůbec nechtěli pouštět.

Případ zmíněných dvou obcí ukazuje, že často záleží pouze na mínění obyvatel. Zatímco ve Vítězné až na čtyři výjimky lidé návrh přivítali, Borovničtí sepsali proti výstavbě elektráren petici. K ní nakonec přihlédlo i místní zastupitelstvo, když návrh zamítlo. „Samozřejmě, že to ráz krajiny změní. Sloupy vysokého napětí však v krajině také trpíme, protože loučemi už by asi nikdo z nás svítit nechtěl. Navíc větrné elektrárny životní prostředí naopak šetří,“ domnívá se starosta obce Vítězná Mühl. Obavy z hluku navíc pocházejí z devadesátých let, kdy se u nás technologie teprve vyvíjely. Moderní větrné turbíny jsou již mnohem tišší. „Elektrárny měly být umístěny zhruba 700 metrů od obydlených objektů, což je relativně blízko,“ hájí rozhodnutí obyvatel Bušák.

Otázkou také zůstává, zda investoři dobře zvolili oblast Podkrkonoší. Dle povětrnostních map musí být výška tubusu v této oblasti až kolem sta metrů, jinak by její provoz nebyl rentabilní. „Mám dojem, že oblast Podkrkonoší není zrovna ideální pro větrné elektrárny,“ domnívá se Jacek Kerum z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Přesto mají investoři vyhlédnuté ještě jedno místo v Podkrkonoší, a to Prosečné u Hostinného. Pokud bude obec se záměrem souhlasit, mělo by zde do budoucna vyrůst pět větrníků.

Ilustrační foto: Karel Šanda